9 C 194/2020-73 — Obvodní soud pro Prahu 8

<b>I. Vymezení věci</b> 1. Žalobce doručil zdejšímu soudu dne 27. 5. 2020 Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal zaplacení částky shora uvedené. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 22. 9. 2016 strany uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná postupně čerpala hotovost v celkové částce 563 960 Kč, když všechny části úvěru byly splatné do 31. 12. 2017. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05% ročně. Žalovaný dlužnou částku odmítla zaplatit a z tohoto důvodu žalobce podal u zdejšího soudu žalobu o zaplacení jistiny, o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 2. 2020, č.j. 27 C 103/2019, kterým bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna žalobci jistinu a dále smluvní pokutu za období od 1. 1. 2018 do 29. 5. 2018 v celkové výši 42 015 Kč zaplatit. 2. Soud ve věci vydal dne 8. 7. 2020 pod [číslo jednací] specifický identifikátor [anonymizováno] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 20. 7. 2020 odpor, který následně k výzvě soudu dne 18. 11. 2020 odůvodnila tak, že uzavření v žalobě uvedené smlouvy o úvěru (ze dne 22. 9. 2016). Uvedená smlouva byla podepsána jednatelkou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], když k podpisu této smlouvy došlo hned v prvním dni jejího působení ve funkci, což žalovaná považuje za podezřelé, a což samo o sobě budí pochybnosti o tom, zda smlouva o úvěru byla vůbec uzavřenou. Dále uvádí, že požadované prostředky se do dispozice žalované nikdy nedostaly. O ostatní jednatelé o existenci smlouvy nevěděli a navíc Ing. [anonymizováno] je v přátelském kontaktu se žalobcem a mají spolu kancelář. Žalovaná se ve věci také obrátila na orgány činné v trestím řízení, když v jednání jednatelky spatřuje znaky trestného činu. Věc je ve fázi prověřování, Policií ČR, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení, [anonymizována tři slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] pod [číslo jednací]. Závěrem žalovaná uvedla, že žalobu neuznává, a to ani z části. <b>II. Důkazní situace – listinné důkazy</b> 3. Soud nařídil jednání na 13. 5. 2021 a 12. 10. 2021, když soud při jednání konaného dne 13. 5. 2021 přesně a podrobně poučil strany podle § 118b o.s.ř. a při jednání konaném dnem 12. 10. 2021 provedl dokazování a ve věci samé rozhodl. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to: 4. Podací lístek ze dne 23. 4.2020 od písemnosti adresované žalobcem žalované doporučenou zásilkou, zřejmě se vztahující k přípisu žalobce adresovaný žalované stejného dne 23. 4. 2020, podle kterého rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 42 015 Kč jako smluvní pokutu, ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že v případě prodlení se zaplacením úvěru zaplatí mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky. Podle smlouvy o poskytnutí úvěru tedy náleží další smluvní pokuta za období od 30. 5. 2018 do dnešního dne, tedy do dne 23. 4. 2020 v délce trvání 694 dní po 282 Kč denně, tj. celkem 195 694 Kč. 5. Výpis z obchodního rejstříku žalované, podle kterého je žalovaná v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou. 6. Příjmový pokladní doklad ze dne 29. 3. 2017, podle kterého [právnická osoba] (žalovaná) přijala částku 231 110 Kč od JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobce), účel platby úvěr. V tomto příjmovém dokladu je vymezena částka, obsahuje podpis a razítko. 7. Příjmový pokladní doklad ze dne 18. 11. 2016, podle kterého [právnická osoba] (žalovaná) přijala částku 177 850 Kč od JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobce) s účelem platby úvěr. V tomto příjmovém dokladu je vymezena částka, obsahuje podpis a razítko. 8. Příjmový pokladní doklad ze dne 20. 4. 2017, podle kterého [právnická osoba] (žalovaná) přijala částku 35 000 Kč od JUDr. [jméno] [příjmení] (žalobce) s účelem platby úvěr. V tomto příjmovém dokladu je vymezena částka, obsahuje podpis a razítko. 9. Příjmový pokladní doklad ze dne 6. 3. 2017, podle kterého [právnická osoba] (žalovaná) přijala částku 20 000 Kč od JUDr. [jméno] [příjmení] (žalobce) s účelem platby úvěr. V tomto příjmovém dokladu je vymezena částka, obsahuje podpis a razítko. 10. Příjmový doklad ze dne 22. 9. 2016, podle kterého [právnická osoba] (žalovaná) přijala částku 100 000 Kč od JUDr. [jméno] [příjmení] (žalobce) s účelem platby úvěr. V tomto příjmovém dokladu je vymezena částka, obsahuje podpis a razítko. 11. Rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020, č. j. 27 C 103/2019-91, u kterého toto rozhodnutí nabylo ve výroku I. právní moci dne 23. 10. 2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 138/2020-139, a je který vykonatelný. Jedná se o spor žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [právnická osoba] o povinnost zaplatit částku 563 960 Kč spolu s úroky z prodlení. Předmětem tohoto rozsudku je čerpání (shodného) úvěru, uzavření (shodné) smlouvy o úvěru. Soud dospěl k v posuzované věci o oprávněnosti nároku žalobce, pocházejícího ze shodných listin. 12. Smlouva o úvěru uzavřená mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba], tedy mezi žalobcem a žalovanou dne 22. 9. 2016. Na základě této smlouvy je žalované poskytnut úvěr až do výše 750 000 Kč a žalovaná v roli dlužníka se úvěr zavazuje dlužník vrátit do 31. 12. 2017, zaplatit úrok ve výši 5,5 % ročně a za prodlení s vrácením úvěru jeho nevrácené části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. 13. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č.j. 12 Co 138/2020-129, kterým se potvrzuje rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 27 C 103/2019-91 (bod 11), jenž rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 10. 2020. <b>III. Skutkové hodnocení věci</b> 14. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku (bod 5) a účastníci spolu dne 22. 9. 2016 úvěrovou smlouvu, která je svým obsahem úvěrovou smlouvou rámcovou (žalobce se podle této smlouvy zavázal plnit až do výše 750 000 Kč (bod 12). Podle smlouvy o úvěru bylo dne 22. 9. 2016 plněna částka ve výši 100 000 Kč, když přijetí této hotovosti bylo stvrzeno příjmovým dokladem ze dne 22. 9. 2016, když tento příjmový doklad (stejně jako všechny ostatní příjmové doklady) obsahuje veškeré potřebné formální náležitosti, jako je datum, účel platby, výši vyplacené částky, od koho byly prostředky přijaty, podpis a razítko (bod 10). Dále byla dne 6. 3. 2017 plněna částka ve výši 20 000 Kč (bod 9), dne 29. 3. 2017 částka ve výši 231 110 Kč (bod 6), dme 20. 4. 2017 částka ve výši 35 000 Kč (bod 8), a dne 18. 11. 2016 částka ve výši 177 850 Kč (bod 7). Celkem tak byla poskytnuta částka ve výši 563 960 Kč. 15. Zaplacení jistiny bylo žalobkyni přiznáno rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020, č.j. 27 C 103/2019-91 (bod 11), když toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 8. 2020, č.j. 12 Co 138/2020-129 (bod 13). Již jen z uvedeného vyplývá oprávněnost základu nároku, ze kterého se žalobce v tomto řízení domáhá„ pouze“ sjednané smluvní pokuty. 16. Žalovaná pak byla dne 23. 4. 2020 vyzvána žalobcem k plnění, když však do dne podání žaloby žalovaná neplnila ničeho. <b>IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci</b> 19. Podle § 2048 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 20. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <b>V. Právní a skutkové hodnocení věci</b> 21. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. 22. Na prvním místě soud v posuzované věci soud uvádí, že dohoda o smluvní pokutě je existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen, a naopak, existence hlavního dluhu není zásadně vázána na zaplacení smluvní pokuty (z judikatury srov. např. NS 26 Odo 1100/2006). Dohoda o smluvní pokutě proto není platná, není-li platný utvrzený dluh. Pokud je neplatná jen část smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem, je rozhodující, zda je částečnou neplatností postižen i utvrzený dluh. Dohoda o smluvní pokutě je v souladu s touto logikou relativně neplatná, je-li relativně neplatný utvrzený dluh. Dovolá-li se oprávněná osoba relativní neplatnosti utvrzeného dluhu, nastane neplatnost i dohody o smluvní pokutě, která neplatný dluh utvrzuje. Je přitom logické, že zanikne-li utvrzený dluh (například splněním, započt