9 C 212/2021-79 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se domáhala podáním učiněným vůči soudu dne 10. 12. 2020 uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalovanou částku, která dle žaloby vyplývá z uzavřené kupní smlouvy na koncové zařízení v rámci zákaznické smlouvy [číslo] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 1 360 Kč v měsíčních splátkách. Aktivní procesní legitimaci postupník - žalobkyně soudu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s účinností ke dni 3. 7. 2020 s postupitelem - původním věřitelem žalovaného. Usnesením ze dne 8. 9. 2021, č. j. 9 C 212/2021 - 65, soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se účastníci v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Ani jeden z účastníků se ve stanovené lhůtě k usnesení nevyjádřil. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel účastnickou smlouvu [číslo] na telefonní číslo [tel. číslo]. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně kupní smlouvu na koncové zařízení Samsung Galaxy J3 (2016) J320FN – Černý (dále jen„ koncové zařízení“) v rámci zákaznické smlouvy [číslo] na základě které měl žalovaný povinnost uhradit předchůdci žalobkyně kupní cenu ve výši 3 999 Kč. Kupní cena měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 170 Kč s akontací 89 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když řádně nesplácel pravidelné měsíční splátky, pročež předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění všech zbylých neuhrazených splátek dluhu, když na tyto žalovanému vystavil Vyúčtování splátek zařízení (doklad [číslo]). Z tohoto vyúčtování plyne, že žalovaný nezaplatil zbývajících 8 měsíčních splátek po 170 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 3. 7. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 7. 2020 má soud za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávky byla právním předchůdcem jako postupitelem postoupena mj. předmětná pohledávka za žalovaným na žalobkyni jako postupníka, když ke dni postoupení pohledávek činil dluh částku 1 360 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 11. 2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 2085 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2158 o. z. je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že s žalovaným uzavřela kupní smlouvu na výše uvedené koncové zařízení, v souvislosti s čímž předchůdci žalobkyně vzniklo právo na zaplacení kupní ceny, která měla být splacena s akontací 89 Kč formou 23 pravidelných měsíčních splátek po 170 Kč. Žalovaný však zaplatil pouze 15 splátek a následně se ocitl v prodlení se zaplacením 16. splátek, pročež předchůdce žalobkyně zbylou část dlužné částky zesplatnil a žalovanému vystavil doklad o vyúčtování splátek za koncové zařízení znějící na částku 1 360 Kč. Aktivní legitimaci má žalobkyně na základě postoupení pohledávky ze strany právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný neuhradil od postoupení pohledávky do dnešního dne na dlužnou částku ničeho. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 371/2013 Sb. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Z toho částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tedy částka 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.