9 C 67/2021-66 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce podal u soudu dne 15. 6. 2020 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se po žalovaném domáhal zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mu byla původním věřitelem žalovaného postoupena pohledávka za žalovaným. Usnesením ze dne 5. 8. 2021, č. j. 9 C 67/2021-61, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaný v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu, přičemž žalovaný se k uvedenému usnesení nijak nevyjádřil. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručováno na adresu jeho bydliště, kde poštou bylo vyznačeno, zásilka uložena dne 12. 8. 2021 a vzhledem ke skutečnosti, že adresát si zásilku ve lhůtě nevyzvedl, byla mu tato zásilka vhozena dne 24. 8. 2021 do domovní schránky. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem (právním předchůdcem žalobce) dne 28. 6. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 7. 2016. Žalovaný úvěr v maximální povolené výši poskytnutého úvěrového rámce vyčerpal, avšak peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce již nenavrátil. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet po řádném prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce odvozuje svou aktivní legitimaci v tomto řízení na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem žalovaného) ze dne 16. 12. 2019, prostřednictvím které na žalobce byla postoupena pohledávka za žalovaným. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností právní předchůdce žalobce své závazky splnil, když žalovanému poskytl úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný jej čerpal, stejně tak žalobce splnil svůj závazek vést pro žalovaného účet, který byl rovněž účtem ve smyslu zákona o platebním styku pro zaúčtování jednotlivých transakcí. Naopak žalovaný své závazky neplnil, čímž porušil svou smluvní povinnost vůči žalobci, když žalovaný měl povinnost uhradit do 30. 7. 2016 plnou výši poskytnutého úvěru. Aktivní legitimace žalobce byla soudu prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokáta ve výši 1 089 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (srov. např. sp. zn. 9 C 278/2020), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobce tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobce. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.