13 C 100/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, ve které se po žalované domáhá zaplacení částky 5 400 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedenou částku žalobkyně požaduje z titulu, že na ní byla postoupena pohledávka od společnosti [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně“), se kterou žalovaná dne 11. 5. 2021 uzavřela konkludentní přepravní smlouvu tím, že nastoupila do vlaku [číslo] ve směru do [obec]. Žalovaná porušila přepravní podmínky, když její pes neměl nasazen náhubek, za což jí byla vyúčtována přirážka 1 000 Kč. Žalovaná byla následně vyloučena z přepravy, avšak odmítla opustit vlak, pročež byla přivolána hlídka Policie ČR. V důsledku zákroku PČR byl vlak zpožděn v cílové stanici o 17 minut, za což byla žalované spolu s přirážkou za zastavení vlaku (1 000 Kč) vyúčtována přirážka 3 400 Kč (tj. 17 minut po 200 Kč). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná nastoupila dne 11. 5. 2021 přepravu u předchůdkyně, přičemž spolu s ní cestoval i pes, který neměl nasazený náhubek (prokázáno oznámením o závadách u vlaku [číslo] ze dne 12. 5. 2021). Vlakvedoucí vyloučil žalovanou z přepravy, nicméně protože žalovaná dobrovolně vlak neopustila, byla přivolána hlídka PČR, následkem čehož vzniklo zpoždění vlaku 17 minut (prokázáno oznámením o závadách u vlaku [číslo] ze dne 12. 5. 2021 a záznamem předchůdkyně z interního systému o zpoždění vlaku). Žalované byla vyúčtována přirážka ve výši 5 400 Kč (prokázáno Potvrzením o nedodržení SPPO ze dne 11. 5. 2021). Žalovaná přitom měla povinnost zajistit, aby při pobytu v prostorách [anonymizováno] nebo ve vlaku, měl pes, který nebyl ve zcela uzavřené schráně, nasazen bezpečný náhubek a byl držen na vodítku nakrátko (prokázáno bodem 144 písm. r) Smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen„ SPPO“). Žalovaná byla povinna za zavinění zastavení vlaku zaplatit přirážku ve výši 1 000 Kč (prokázáno bodem 103 a bodem 103. 1. SPPO). Přirážka za nepovolené zastavení nebo zdržení nebo odřeknutí vlaku pro každého, kdo zdržení nebo odřeknutí způsobil přitom činí 1 000 Kč (prokázáno položkou 6 Ceníku přirážek a smluvních poplatků). Náhrada za zpoždění osobního, spěšného a rychlíku činí za každou i jen započatou minutu zdržení 200 Kč, nejméně 600 Kč (prokázáno položkou 6 písm. a) Ceníku přirážek a smluvních poplatků). Předchůdkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek (prokázáno plnou mocí [číslo] advokátovi ke sdělení o postoupení pohledávek ze strany předchůdkyně na žalobkyni ze dne 5. 5. 2021). Žalobkyně žalované zaslala v dostatečném předstihu před podáním žaloby předžalobní výzvu k plnění (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 16. 11. 2021 a poštovním podacím archem ze dne 19. 11. 2021). Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“), dle které cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle zákona § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaná nastoupila u předchůdkyně přepravu, aniž by dodržela přepravní podmínky, když nenasadila svému psovi náhubek. V důsledku neuposlechnutí výzvy o vyloučení její osoby z přepravy byla přivolána hlídka PČR, čímž vzniklo zpoždění vlaku, za které byla žalovaná odpovědná. Žalovaná je proto v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. povinna zaplatit přirážku dle přepravních podmínek a tarifu. Podle tarifu a SPPO je tak žalovaná povinna zaplatit 5 400 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, byla žalobkyně oprávněna dle § 1970 o. z. požadovat ode dne prodlení se zaplacením dluhu zákonný úrok z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je přitom dána postoupením pohledávky od předchůdkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná přirážku a náhradu za zpoždění vlaku řádně a včas neuhradila, byla jí zaslána předžalobní výzva k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.