22 C 261/2020-168 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne [datum] postoupenou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO], uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (formuláře na webových stránkách) se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Přestože společnost [právnická osoba] poskytla zápůjčku žalovanému tím, že mu dne [datum] poukázala částku ve výši 15 000 Kč na jeho účet vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], žalovaný jí však dlužnou částku neuhradil. [právnická osoba] poté pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] [právnická osoba] pak dne [datum] postoupila tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Na výzvu žalobkyně ze dne [datum] k uhrazení žalované pohledávky ale žalovaný nereagoval. Žalobkyně dále uvedla, že nemá informace o tom, zda a jak původní věřitelka prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a proto se domáhá pouze zaplacení jistiny zápůjčky s úrokem z prodlení s tím, aby ji soud případně přiznal žalovanou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný na adrese uvedené v žalobě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], nebydlí a v místě poslední hlášené adresy trvalého pobytu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] ([datum]), se nezdržuje. Jiné místo jeho pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Proto Okresní soud v Kladně žalovanému usnesením ze dne 7. května 2021, č. j. 10 C 12/2021-103, ustanovil podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) opatrovníka, a to JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta. 3. Opatrovník žalovaného při jednání ve věci dne [datum] k žalobě uvedl, že dosud nebyla prokázána pasivní legitimace žalovaného ani aktivní věcná legitimace žalobkyně. Není totiž jasné, že osoba jednající prostřednictvím elektronické komunikace s právní předchůdkyní žalobkyně, byl právě žalovaný a že účet, na který měla být žalovanému poukázána zápůjčka, byl účtem žalovaného a pohledávka za žalovaným je pouze v tabulce v programu [anonymizováno], která ale není jako příloha smlouvy o postoupení pohledávek podepsána. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] poukázala dne [datum] žalovanému převodem na jeho účet vedený u [právnická osoba] [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč (viz sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaný však uvedenou částku nevrátil, a proto společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum] (viz smlouva ze dne [datum] s přílohou). [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni (viz smlouva ze dne [datum] s přílohou). Dopisem ze dne [datum] společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). Příloha obou smluv – seznam postoupených pohledávek je v elektronické podobě na flashdisku či CD (viz čl. I. odst. 1 III. odst. 1 a 4 smlouvy ze dne [datum] a čl. I. I. odst. 1 smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky, ale žalovaný ji dosud neuhradil (viz výzva ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). 6. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (z. s. ú.) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Protože žalobkyně netvrdila a tedy ani nemohla prokázat, zda a jakým způsobem společnost [právnická osoba] před uzavřením tvrzené smlouvy o zápůjčce se žalovaným prostředky komunikace na dálku dne [datum], která by byla spotřebitelským úvěrem, posuzovala schopnost žalovaného uvedený spotřebitelský úvěr splácet, dospěl soud k závěru, že tato smlouva je podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, a proto se soud již dále nezabýval námitkou opatrovníka žalovaného, zda tuto smlouvu uzavřel žalovaný, tedy zda byl osobou jednající prostřednictvím elektronické komunikace se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] x [právnická osoba] u zavření této smlouvy. Soud však nárok žalobkyně po právní stránce posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně podle ust. § 2991 o. z., neboť bylo v tomto řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poukázala dne [datum] na účet žalovaného bez právního důvodu (s ohledem na shora uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o zápůjčce) částku ve výši 15 000 Kč, ale žalovaný ji dosud právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátil. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřených mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] a mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] podle ust. § 1879 o. z. Postoupení pohledávky za žalovaným uvedenými smlouvami soud zjistil z jejich přílohy, která sice není podepsána, neboť byla součástí smluv v elektronické podobě, jak vyplývá z obou smluv o postoupení pohledávek, to však její platnost nezpůsobuje. Navíc oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi (jako tomu bylo v tomto případě), pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v § 525 obč. zák., eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu /zhoršení/ jeho právního postavení) vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Právo na příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost pohledávky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení je dána výzvou žalobkyně podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. Za výzvu je možné považovat i žalobu, která byla v tomto řízení soudem doručena žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě [ulice a číslo], [obec] dne [datum], kdy se dostala do sféry jeho dispozice, i když si jí žalovaný nevyzvedl, přičemž pohledávka byla splatná dne [datum] a žalovaný tak je s její úhradou žalobkyni v prodlení od [datum]. 14. Z