24 C 174/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 360 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a vozidlo tak bylo nepojištěno právě 102 dní. V důsledku porušení této zákonné povinnosti tak žalobkyně v souladu se zákonem požaduje příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla zákonná povinnost porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jakož i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, v daném případě tedy částku 3 060 Kč (102 dní x 30 Kč) a částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“), přičemž splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný však i přes předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky z [datum] neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že již tři roky není majitelem předmětného vozu, neboť tento prodal pánovi pouze na sepsanou smlouvu s tím, že dotyčný si vozidlo přehlásí a převede. Tak se zjevně nestalo, pána již nemůže dohledat. V následujícím podání pak žalovaný uvedl, že vozidlo prodal bez kupní smlouvy. Nemá moc finančních prostředků, prosí o schovívavost a příp. splátkový kalendář. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), který se z jednání omluvil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a vozidlo tak bylo nepojištěno právě 102 dní. V důsledku porušení této zákonné povinnosti tak žalobkyně v souladu se zákonem požaduje příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla zákonná povinnost porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jakož i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, v daném případě tedy částku 3 060 Kč (102 dní x 30 Kč) a částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“), přičemž splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný však i přes předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky z [datum] neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. Uvedené skutečnosti soud zjistil z údaje o vozidle, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z [datum] vč. dokladu o odeslání, z upomínek o úhradu nedoplatku z [datum] a [datum] vč. dokladu o odeslání, z výzvy k zaplacení dlužné částky z [datum] a z předžalobní upomínky z [datum] vč. záznamu o sledování zásilek. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, v němž je stanoveno, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit ČKP příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 téhož ustanovení je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit ČKP náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 téhož ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů ČKP spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady ČKP podle odstavce 4 zaniká, pokud ČKP do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se ČKP prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 téhož ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů ČKP, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit ČKP okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti ČKP uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů ČKP u soudu. 7. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalovaný, coby provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti, čímž mu vznikla povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů. Žalovaný sice tvrdil, že již tři roky není majitelem předmětného vozu, tuto skutečnost však nemohl nijak prokázat, neboť vozidlo prodal bez kupní smlouvy. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud však přihlédl k žádosti žalovaného o splátkový kalendář, když žalovaný tvrdil, že podstupuje chemoterapii a nemá moc finančních prostředků. Výše splátek tak byla určena dle uvážení soudu na částku 550 Kč měsíčně a lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 3 062 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne [datum]) po 1 000 Kč dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč a 1 úkon právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 462 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.