28 C 188/2017-295 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobci se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost poskytnout žalobkyni 1 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 2 částku ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 3 částku 200 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 4 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 5 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím. 2. Jako důvod uvedli, že dne [datum] v době kolem 23. 45 hod. jel [jméno] [příjmení] ve stavu vylučujícím způsobilost řídit vozidlo, do kterého se přivedl předcházejícím požitím alkoholu středem svého jízdního pruhu, před škodícím vozidlem po silnici č. I/6 v 105,668 km, cca 1 km za obcí [obec] ve směru na [obec]. 3. Ve stejném jízdním pruhu a stejným směrem jako cyklista [příjmení] řídil své vozidlo pan [příjmení] [příjmení] [jméno], který neosvětleného cyklistu jedoucího před ním ve středu jízdního pruhu spatřil na poslední chvíli a vzájemnému střetu se pokusil zabránit částečným vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu. V průběhu popsaného manévrů však škůdce narazil pravým předním okrajem škodícího vozidla do před ním jedoucího cyklisty a levým předním okrajem škodícího vozidla narazil do předního okraje v protisměrném jízdním pruhu jedoucího vozidla Volkswagen Passat ve vlastnictví žalobce 4, který řídil poškozený [jméno] [příjmení], v opačném směru od [obec] na Prahu. V důsledku střetu poškozeného vozidla jedoucího ve svém jízdním pruhu se škodícím vozidlem, které se pohybovalo v protisměrném jízdním pruhu, poškozený utrpěl zranění, kterým na místě podlehl. 4. Škodící vozidlo mělo ke dni dopravní nehody u žalované platně sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem. Žalovaná pojistnou událost eviduje pod značkou [číslo]. 5. Žalobci uplatnili u žalované nárok na pojistné plnění za věcnou škodu a nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap dle ustanovení § 2959 občanského zákoníku za usmrcení osoby blízké. 6. Žalobkyně [číslo] jako matka poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč. 7. Žalobce 2, jako bratr poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 150 000 Kč. 8. Žalobce 3, jako bratr poškozeného uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 200 000 Kč. 9. Žalobci 4, jako syn poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč. 10. Žalovaná 5, jako dcera poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč. 11. Žalovaná přistoupila k 50% krácení výše popsaných nároků na pojistné plnění za nemajetkovou újmu, co odůvodnila tím, že vznik újmy na straně poškozeného byl částečně způsoben provozem pojištěného škodícího vozidla a zčásti byl způsoben jednáním cyklisty [příjmení]. V rozsahu odpovědnosti cyklisty [příjmení] není podle názoru žalované dána odpovědnost pojištěného řidiče škodícího vozidla, a to ani odpovědnost objektivní. 12. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl synem žalobkyně [číslo]. Žalobkyně poškozeného vychovávala převážně sama, neboť manžel žalobkyně trávil většinu času pracovně mimo domov na montážích. Z tohoto důvodu si žalobkyně s poškozeným vytvořila velice pevné pouto a vřelý vztah. Poškozený se žalobkyni svěřoval se všemi radostmi i strastmi. Žalobkyně poškozeného podporovala psychicky, ale také finančně, doprovázela ho na tréninky i závody. Žalobkyně se s poškozeným i s jeho rodinou vídala velice často. Celá rodina trávila každou volnou chvíli spolu, oslavovali spolu narozeniny, svátky, ale také Vánoce. Když se žalobkyně dověděla o úmrtí poškozeného, doslova jí skončil svět. Od této tragické události žalobkyně špatně spí, bere léky na uklidnění, neboť má jednoznačně narušenou psychickou rovnováhu. 13. Žalobce 2 je nejstarší ze tří sourozenců, poškozený byl jeho bratrem. Již od mala žalobce 2 cítil za své bratry zodpovědnost a proto smrt mladšího bratra žalobce velice zasáhla. Žalobce 2 sice žije několik let ve Francii, ale přesto měl s poškozeným velice pěkný vztah. Pokaždé, když žalobce 2 přicestoval zpět do České republiky, a to zejména v letních měsících a o vánočních svátcích, trávili spolu volné chvíle. Žalobce byl s poškozeným také v telefonickém kontaktu, volali si minimálně 1× do týdně, přičemž hovory trvaly celé hodiny. Žalobce 2 dojížděl do České republiky na rodinné oslavy, které se pravidelně pořádali u nejmladšího bratra, žalobce 3. S poškozeným měl žalobce velmi krásný vztah, vždy se vzájemně podporovali. 14. Žalobce 3 byl mladším bratrem poškozeného, kterého velice miloval a vážil si jej za to, jakým byl člověkem. Žalobce 3 a poškozený byly již odmalička nerozlučná dvojka a i v dospělosti se na tom nic nezměnilo. Oba bratři byli denně v kontaktu, ať již osobně či po telefonu a vždy si měli co říct. Poškozený strávil posledních pár let v zahraničí, ale velmi často si telefonovali. Žalobce 3 několikrát navštívil poškozeného ve Švýcarsku, kde pobýval i se synovcem. Naposled se žalobce s poškozeným viděl 2 dny před tragickou událostí, když společně plánovali blížícího se [jméno]. Žalobce spolu s bratrem měli krásný vztah, do kterého nikdy nezasáhl nějaký závažnější konflikt. 15. Žalobce 4 byl synem poškozeného, se kterým žil do svých pěti let, kdy se rodiče rozvedli a on byl svěřen do péče matky. Žalobce 4 měl s poškozeným krásný vztah, neboť poškozený se o žalobce staral, jak jen mohl, a to i přesto, že spolu nežili ve společné domácnosti. Žalobce naučil syna jezdit na kole, plavat, rozdělávat oheň, řídit loďku, zkrátka vše co by měl otec syna naučit. Chodili spolu do bazénu, na nákupy, zacvičit si anebo se sešli jen tak, aby si popovídali. Když žalobce 4 dostudoval, rozhodl se odjet do Švýcarska, co bylo pro žalobce 4 období velmi náročné, jelikož se s rodinou vídal pouze na svátky, neboť mu pracovní nasazení častější styky neumožňovalo. V roce 2013 se žalobci začalo podnikání dařit, a proto se rozhodl nabídnout poškozenému, aby se za ním odstěhoval do Švýcarska, co poškozený přijal a do Švýcarska se za svým synem skutečně odstěhoval. Od té doby byli spolu nepřetržitě. V životě žalobce se tak jedná o dosud největší ztrátu největší bolest jakou, kdy v životě zažil. 16. Žalobkyně 5 byla dcerou poškozeného. Jelikož její matka začala bezprostředně po narození žalobkyně podnikat, poškozený se rozhodl matku podpořit, a proto namísto ní nastoupil na rodičovskou dovolenou, díky čemu se mezi žalobkyní a poškozeným vytvořilo již v dětství krásné a pevné pouto, a to i přesto, že se poškozený se následně od rodiny odstěhoval. Od té doby se poškozený s žalobkyní vídal o víkendech i mimo ně, vyráželi spolu na výlety, chodili společně na obědy, nákupy, procházky, jezdívali k babičce. Vztah poškozeného a žalobkyně 5 byl harmonický, nikdy mezi nimi nebyl žádný konflikt či hádky, a proto čas, který spolu trávili, vždy maximálně využívali. Nejraději ze všeho sledovali firmy, o kterých si po jejich zhlédnutí dokázali vyprávět celé hodiny. Žalobkyni úmrtí poškozeného velice zasáhlo. Jednalo se o velký šok, který si žalobkyně prožila, ze kterého se vzpamatovává dodnes. 17. Jakkoliv viníkem shora popsané dopravní nehody byl orgány činnými v trestním řízení shledán výlučně cyklista [příjmení], jehož trestní stíhání bylo odloženo, žalobci jsou přesvědčeni, že jim odškodnění nemajetkové újmy přesto náleží, neboť škůdce za způsobenou nemajetkovou újmu odpovídá jako řidič škodícího vozidla ve smyslu ustanovení § 2910 občanského zákoníku a rovněž jako provozovatel škodícího vozidla ve smyslu ustanovení § 2927 občanského zákoníku. 18. Žalobci jsou přesvědčeni, že viníkem dopravní nehody nebyl cyklista [příjmení], nýbrž škůdce, který svým zaviněným jednáním porušil povinnost stanovenou zákonem. Škůdce podle názoru žalobců konkrétně porušil ustanovení § 18 odst. 1, věta za středníkem, zákona č. 361/2000 Sb., neboť se škodícím vozidlem jel natolik rychle, že byl nucen pokusit se neosvětleného cyklistu jedoucího uprostřed jeho jízdního pruhu objet vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu, namísto toho, aby vozidlo bezpečně zastavil. 19. Škůdce svým zaviněným jednáním porušil rovněž ustanovení § 17 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. neboť při pokusu o předjíždění cyklisty [příjmení] jednoznačně ohrozil protijedoucího poškozeného jedoucího řádně ve svém jízdním pruhu, s nimž se následně střetl. 20. Porušení povinnosti uložené zákonem lze na straně škůdce spatřovat v nerespektování obecných povinností účastníka silničního provozu zakotvených v ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., podle něhož je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. 21. I kdyby škůdce vznik újmy z jak