33 C 205/2021-236 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], posléze na výzvu soudu doplněnou, domáhal zaplacení částky 60 063,59 Kč. V rozsahu, v němž se se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení, byla jeho žaloba částečně odmítnuta usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2021, č. j. 33 C 205/2021-18. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že se na základě dědění stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalobce], po Mgr. [jméno] [příjmení]. Uvedl, že v období od úmrtí [jméno] [příjmení], tedy od [datum], byl byt uzavřen a až do [datum] nebyl užíván; v tomto období tedy v bytě nedocházelo k žádné spotřebě energií. Na základě toho žalobce zpochybnil správnost vyúčtování záloh hrazených v souvislosti s předmětnou bytovou jednotku, tak jak tato vyúčtování provedlo žalované společenství vlastníků jednotek. Podle žalobce byla takto nesprávná vyúčtování za období let 2012 až 2017. Pokud jde o období let 2018 a 2019, ve vztahu k nim žalobce nezpochybnil správnost vyúčtování, avšak uvedl, že vzniklé přeplatky byly ze strany žalovaného vráceny na nesprávný účet a žalobci není známo, kde a jak skončily. Celková žalobou uplatněná částka sestávala z částky 40 024 Kč, což dle žalobce odpovídalo součtu požadovaných přeplatků za roky 2012 až 2017, a dále částek 11 765,36 Kč a 8 274,23 Kč, což dle žalobce odpovídalo přeplatkům za roky 2018 a 2019, které byly dle žalobce protiprávně zaslány na neznámý účet. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Podle žalovaného je žalobou uplatněný nárok promlčený, a to s ohledem na ustanovení § 8 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný poukázal na to, že dle tohoto ustanovení je lhůta k podání námitek k obsahu vyúčtování třicetidenní, což žalobce nedodržel. V otázce vracení přeplatků na neznámý účet žalovaný uvedl, že si je vědom, že se žalobce stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] na základě dědění. S ohledem na to měl žalobce hradit mimo jiné náklady spojené s užíváním předmětné bytové jednotky. Jestliže tyto náklady, respektive zálohy na ně, byly hrazeny třetí osobou místo žalobce, jednalo se o bezdůvodné obohacení. Skutečnost byla taková, že úhrady záloh na tzv. služby přicházely i po smrti původní vlastnice bytové jednotky [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], z jejího účtu. Nehradil je tedy žalobce. Z tohoto důvodu byly případné přeplatky vráceny na týž bankovní účet, z něhož žalovanému platby předtím přišly. Pokud šlo o věcnou správnost provedených vyúčtování, žalovaný poukázal na to, že žalobce se mýlí, má-li za to, že při neobývání bytové jednotky nevzniká povinnost hradit náklady na služby. S ohledem na právní předpisy, které upravují způsob rozúčtování nákladů na služby, zejména na vytápění a teplou vodu, může docházet k tomu, že vznikne povinnost hradit určitou částku nákladů na služby i tehdy, pokud nedochází k faktické spotřebě energií. 3. Při prvním ústním jednání soudu poučil soud žalobce podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že žalobce netvrdí, jaké konkrétní částky byly z jeho strany nebo třetí osobu na základě dohody s ním uhrazeny. Upozornil žalobce, že z jeho strany není tvrzeno, kdo zálohy hradil, na základě jakého právního vztahu vůči žalobci se tak dělo a proč by případný přeplatek měl náležet žalobci, a nikoli třetí osobě, která zálohy hradila. Soud též upozornil žalobce, že je třeba, aby předložil soudu konkrétní doklady, které budou prokazovat, že zálohy byly hrazeny z jeho prostředků, případně z prostředků společných žalobci a další osobě. Soud k doplnění tvrzení a důkazních návrhů poskytl žalobci třicetidenní lhůtu. Žalobce na základě toho uvedl, že nemůže souhlasit s tím, že platby placené z účtu třetí osoby nemohou být brány jako platba člena společenství vlastníků jednotek, neboť se jedná o platbu jednoznačně identifikovatelnou podle variabilního symbolu. Tvrdil, že sdělil žalovanému, že druhý dědic, paní [jméno] [příjmení], bude po jistou dobu jako kompenzaci žalobci přispívat na náklady spojené s užíváním bytu, přičemž odkázal na důkaz spočívající v rozhodnutí notářky o rozdělení dědictví. Žádným způsobem neuvedl, ani ničím nedoložil, že by jakékoli zálohy, z nichž měly vzniknout předmětné přeplatky, hradil ze svých prostředků. Při následném (druhém) ústním jednání soud sdělil stranám, že i po doplnění tvrzení a provedení dodatečně předložených důkazů přetrvává stav, kdy z tvrzení a důkazů nevyplývá, že by předmětné zálohy hradil žalobce nebo že by je za žalobce hradila třetí osoba na základě dohody se žalobcem nebo se žalovanou. Soud upozornil strany, že má za to, že žalobce se nemůže domáhat vracení přeplatků vzniklých z plateb, které nehradil. I po tomto upozornění se žalobce soustředil především na to, co považoval za podstatu sporu, tedy na údajnou nesprávnost předmětných vyúčtování. Uvedl, že uhrazené částky záloh mu byly darovány ze strany druhého dědice za to, že se staral o zemřelou [jméno] [příjmení] až do její smrti, a že předmětné částky byly hrazeny na účet vztahující se k bytové jednotce, což jednoznačně identifikoval variabilní symbol. Žalobce zdůraznil, že podle něho šlo o zneužití a zcizení prostředků jemu náležejících. Nic konkrétnějšího k údajné dohodě se třetí osobou neuvedl, ani k tomu nepředložil žádné další důkazy. 4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, která dále doplnil v potřebném rozsahu provedeným dokazováním. Na základě toho dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] až 516 v katastrálním území Střížkov, obec Praha, a to na základě dědění po [jméno] [příjmení], která zemřela dne [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení stran). Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává správu domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce (zjištěno ze shodných tvrzení stran). 5. Na základě rozhodnutí zdejšího soudu o schválení dohody o vypořádání majetku z dědictví žalobce nabyl děděním po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], předmětnou bytovou jednotku [číslo] dále obvyklé vybavení a zařízení bytu, dále pohledávku za Pražskou správou sociálního zabezpečení z titulu nevyplacené dávky nemocenského a dále šatstvo, prádlo, obuv a ostatní věci osobní potřeby; žádný jiný majetek po zemřelé, zejména jakékoli další finanční prostředky, pohledávky, práva z bankovního účtu apod., žalobce nenabyl (zjištěno z usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 9. 2018, č. j. 20 D 1010/2012-261). Soud konstatoval, že z uvedeného usnesení nevyplývá, že by se druhá dědička, [jméno] [příjmení], zavázala za žalobce hradit jakékoliv částky související s předmětnou bytovou jednotkou nebo že by mu v této souvislosti cokoli darovala. 6. Žalovaný předepisoval zálohové platby na úhradu tzv. služeb spojených s užíváním předmětné bytové jednotky v období let 2012 až 2020 (zjištěno z listin označených jako předpis zálohových plateb za období let 2012 až 2020). V období od září 2012 až do ledna 2020 přicházely na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] z bankovního účtu č. [bankovní účet] platby, a to každý měsíc ve výši 3 373 Kč (zjištěno z výpisů z účtu žalovaného za uvedené období a z přehledů plateb za uvedená období). Žalovaný provedl z účtu číslo [bankovní účet] zpět na účet číslo [bankovní účet] platby, a to dne [datum] ve výši 1 627,90 Kč, dne [datum] ve výši 579,70 Kč, dne [datum] ve výši 1 535,80 Kč, dne [datum] ve výši 634,10 Kč, dne [datum] ve výši 1 307 Kč, dne [datum] ve výši 20 675 Kč, dne [datum] ve výši 6 746 Kč, dne [datum] ve výši 3 373 Kč, dne [datum] ve výši 3 373 Kč, dne [datum] ve výši 6 746 Kč a dne [datum] ve výši 3 373 Kč (zjištěno rovněž z výpisů z účtu žalovaného za uvedené období a z přehledů plateb za uvedená období). 7. Žalovaný prováděl každoroční vyúčtování tzv. služeb spojených s užívání předmětného bytu [číslo] v období let 2012 2020, a to s tím výsledkem, že za rok 2012 vznikl přeplatek ve výši 1 627,90 Kč, za rok 2013 vznikl přeplatek ve výši 579,70 Kč, za rok 2014 vznikl přeplatek ve výši 1 535,80 Kč, za rok 2015 vznikl přeplatek ve výši 634,10 Kč, za rok 2016 vznikl přeplatek ve výši 1 307 Kč, za rok 2017 vznikl nedoplatek ve výši 7 128 Kč, za rok 2018 vznikl po zohlednění nedoplatku za rok 2017 přeplatek ve výši 437 Kč, za rok 2019 vznikl nedoplatek ve výši 11 791 Kč a za rok 2020 vznikl po zohlednění nedoplatku za rok 2019 nedoplatek ve výši 33 605 Kč (zjištěno z vyúčtování za uvedené roky). 8. Strany mezi sebou opakovaně korespondovaly ohledně sporu o vyúčtování a úhradu přeplatků z nich, avšak bez věcného výsledku (zjištěno z e-mailu ze dne [datum], e-mailu ze dne [datum], e-mailu ze dne [datum], sdělení ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], výzvy k uhrazení nedoplatku, podacího lístku ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], podacího lístku k němu a nedatovaného dopisu právní zástupkyně žalovaného žalobci reagujícího na e-mail žalobce ze dne [datum]).