33 C 238/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 664,52 Kč coby zákonného úroku z prodlení vyplývajícího ze žalobkyní tvrzené skutečnosti, že žalovaná poskytla žalobkyni pojistné plnění s prodlením. Žalobkyně uzavřela smlouvu o zájezdu, na jejímž základě zaplatila cestovní kanceláři [právnická osoba] cenu zájezdu ve výši 10 000 Kč. V průběhu covidové pandemie byl zájezd zrušen a žalobkyně obdržela pouze poukaz podle zákona č. 185/2020 Sb. Uvedená cestovní kancelář byla pojištěna pro případ úpadku podle zákona č. 159/1999 Sb. u žalované. Úpadek uvedené cestovní kanceláře byl zjištěn usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2021, č. j. [spisová značka]. Žalovaná odmítala umožnit uplatnění nároků ze strany věřitelů cestovní kanceláře, uváděla, že úpadek cestovní kanceláře není jistý, a to i přes uvedené rozhodnutí soudu. Proto žalobkyně u žalované svůj nárok neuplatnila. Žalovaná žalobkyni vyplatila jistinu (částku 10 000 Kč) teprve po předžalobní výzvě ze dne [datum], a to dne [datum]. 3. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zájezdu s cestovní kanceláří [právnická osoba] (zjištěno z uvedené smlouvy). Cestovní kancelář [právnická osoba] byla pojištěna pro případ úpadku u žalované (zjištěno ze shodných tvrzení stran). O úpadku společnosti [právnická osoba] bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2021, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení stran, shodně též z uvedeného usnesení). Žalovaná žalobkyni poskytla pojistné plnění v částce 10 000 Kč dne [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení stran, shodně též z informace z internetového bankovnictví). 4. Žalobkyně u žalované nárok z pojištění neuplatnila (což sama uvedla). Nic jiného nevyplynulo ani z předložené e-mailové korespondence (e-maily ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]; posledně uvedené dva e-maily se ani netýkaly žalobkyně, ale jiné osoby uplatňující u žalované obdobný nárok, jako měl dle žalobkyně vzniknout jí). 5. Žalobkyně vyzvala žalovanou k výplatě jistiny, úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení výzvou právního zástupce ze dne [datum] (zjištěno z uvedené výzvy). Žalovaná odmítla plnit úrok z prodlení a náhradu nákladů právního zastoupení dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu). 6. Z dalších provedených důkazů (listina označená jako Informace pro klienty o postupu při krachu cestovní kanceláře, stanovisko [obec] národní banky nazvané Může pojišťovna podmínit poskytnutí pojistného plnění z pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře rozhodnutím o úpadku vydaným insolvenčním soudem?) soud žádná podstatná skutková zjištění neučinil. 7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně sjednala zájezd s cestovní kanceláří, která byla pojištěna u žalované a ohledně níž byl posléze zjištěn úpadek (pravomocně k [datum]). Žalobkyně coby ten, kdo se pokládal za oprávněnou osobu z pojištění cestovní kanceláře, však neučinila vůči žalované coby pojistiteli oznámení o pojistné události spojené s předložením potřebných dokladů. Pro právní posouzení věci bylo nerozhodné, zda tak učinily jiné osoby, soud proto takovou otázku dále nezkoumal. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2796 odst. 1 věta první o. z., nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. 9. Podle § 2797 odst. 1 o. z. pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § [číslo] šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. 10. Podle § 2798 odst. 1 o. z., není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odstavce 2 věta první téhož ustanovení, nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží. 11. V projednávané věci je stěžejní, že žalobkyně neučinila vůči žalované oznámení pojistné události, které by vyhovovalo citovanému ustanovení § [číslo] odst. 1. Žalovaná proto nebyla povinna šetření pojistné události ve vztahu k žalobkyni zahájit (což se neomezuje jen na zkoumání úpadku cestovní kanceláře, ale i na okolnosti další, např. zda žalobkyně uzavřela smlouvu o zájezdu, jakou částku zaplatila a nebyla jí vrácena atd.), tedy ani v nějaké konkrétní lhůtě skončit. Nedostala se tak vůbec do prodlení s výplatou pojistného plnění. 12. Žalobkyně k tomu uváděla, že žalovaná neumožňovala pojistnou událost nahlásit a informovala o tom, že to (dosud) není možné. Podle soudu je tento argument nepřiléhavý, jelikož žalobkyně se o uplatnění ani nepokusila. Těžko lze navíc akceptovat, že by bylo nemožné oznámení učinit, byť by se tak třeba nestalo přes internetové rozhraní, ale méně komfortním způsobem, např. e-mailem nebo dopisem. Není rozhodující, zda žalovaná správně vyhodnotila, že jí v roce 2021 povinnost k výplatě pojistného plnění dosud nevznikla s odůvodněním, že přes zjištění úpadku cestovní kanceláře soudem jí nebyla známa skutečná hospodářská situace cestovní kanceláře. Podstatné je, že žalobkyně vůči žalované svůj nárok zákonem vyžadovaným způsobem neuplatnila. Není rovněž rozhodující, zda se o takové uplatnění pokusily jiné osoby a s jakým výsledkem. Žalobkyně v tomto řízení uplatňovala svůj vlastní nárok, založený na údajném prodlení se skončením šetření, potažmo výplatou pojistného plnění, vůči žalobkyni, ne vůči jiným osobám. 13. Za zcela nepřiléhavý považuje soud i argument žalobkyně, že se žalovaná dopustila porušení dobrých mravů spočívajícím v odmítání přijímat hlášení pojistných událostí, kterým měla poškodit žalobkyni. V řízení nevyšly najevo žádné skutkové okolnosti, z nichž by vyplývalo, že se žalovaná snažila porušením dobrých mravů někoho poškodit. I pokud by soud akceptoval, že žalovaná nesprávně vyhodnotila situaci a měla pojistné plnění poskytnout dříve, šlo by u ní o prostý nesprávný výklad či právní názor, nikoli automaticky o snahu někoho poškodit. Ne každý chybný postup je porušením dobrých mravů. V ostatním lze odkázat na již řečené, tedy že žalobkyně nemohla být počínáním žalované poškozena, když se ani nepokusila pojistnou událost nahlásit, a to třeba e-mailem nebo dopisem, nešlo-li to jinak. 14. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovaná však výslovně prohlásila, že se pro případ svého úspěchu náhrady nákladů řízení vzdává. Soud její stanovisko respektoval, a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.