33 C 254/2021-222 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k osobnímu automobilu tovární značky Mercedes Benz, [VIN kód], a dále toho, aby žalované byla uložena povinnost předmětný automobil žalobkyni vydat. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu, kterou žalobkyně žalované předmětné vozidlo prodala za 738 100 Kč, žalovaná vozidlo převzala dne [datum], avšak kupní cenu neuhradila, proto na ni nepřešlo vlastnické právo. Zároveň byla ovšem kupní smlouva neplatná pro zfalšování podpisu jednatele žalobkyně [jméno] [jméno]. Žalobkyně od smlouvy dne [datum] odstoupila. Jelikož žalovaná i přes předžalobní výzvu vozidlo nevrátila, nezbylo žalobkyni než se domáhat vydání vozidla a dále vydání bezdůvodného obohacení za jeho neoprávněné užívání (což je však předmětem jiného soudního řízení). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovala žalobkyně v tom, že žalovaná je zapsána jako„ držitel a vlastník“ v evidenci vozidel a technickém průkazu, přičemž na základě vyhovění žalobě bude možno dosáhnout změny údajů v registru resp. v technickém průkazu. Zároveň uvedla, že rozhodnutí o požadovaném určení vytvoří právní základ, který může vést k odvrácení sporu o vydání věci. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Podle ní žalobkyně neuvedla nic, z čeho by vyplývala její aktivní věcná legitimace. Se žalobkyní nikdy žádnou smlouvu neuzavřela. Vozidlo převzala od svého tehdejšího přítele [jméno] [jméno] dne [datum], koupila je od něho na základě ústní kupní smlouvy ze dne [datum] za 695 000 Kč, kupní cenu mu zaplatila zčásti započtením vzájemné pohledávky (ve výši 200 000 Kč), zčásti v hotovosti (ve výši 495 000 Kč), avšak nemá o tom žádné potvrzení. Dne 5. nebo [datum] se s [jméno] [jméno] rozešla. Dále uvedla, že [datum] opustila území České republiky, přičemž předmětné vozidlo bylo v době její nepřítomnosti přibližně mezi [datum] a [datum] odcizeno a posléze dne [datum] převedeno na jinou osobu a vyvezeno do Rumunska. Na místě odcizeného vozidla byla nalezena listina, z níž plyne, že vozidlo bylo odcizeno za přičinění žalobkyně. Uvedla, že s vozidlem nedisponuje, tudíž je nemůže žalobkyni vydat. 3. Soud soustředil zjišťování skutkového stavu a jeho následné právní posouzení na ty okolnosti a otázky, které jsou podstatné pro rozhodnutí o předmětu řízení. Z podání obou stran, především pak žalobkyně, bylo zřejmé, že vzájemné vztahy zejména mezi okruhem různých osob kolem společnosti žalobkyně (ať již figurujících v ní nebo kolem ní v minulosti, nebo v současnosti) byly značně komplikované a podstatně přesahující rámec tohoto řízení. Účelem nynějšího řízení však nebylo provádět komplexní vyšetřování poměrů a majetkových operací v žalující společnosti, nýbrž pouze rozhodnout o konkrétních žalobou uplatněných nárocích. Proto se soud nezabýval tvrzeními, která pro posouzení uplatněných nároků neměla relevanci. 4. Pro posouzení předmětu řízení bylo stěžejní, zda vůbec žalobkyně předmětné vozidlo nabyla, zda mezi stranami sporu následně došlo k ujednání nějaké smlouvy a zda má žalovaná předmětné vozidlo stále u sebe. Proto soud při prvním ústním jednání dne [datum] poučil žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve vztahu k tomu, že není dostatečně tvrzeno, jak, od koho a kdy žalobkyně předmětné vozidlo nabyla, jak došlo k uzavření kupní smlouvy mezi stranami a od koho a kdy žalovaná vozidlo převzala; tyto skutečnosti musejí být též prokázány. Po tomto poučení žalobkyně setrvala na tvrzení, že kupní smlouva mezi stranami byla uzavřena písemně [datum] za přítomnosti žalované a [jméno] [jméno] a možná též Mgr. [jméno] [příjmení], a to s výhradou, že vlastnické právo přejde až zaplacením kupní ceny ve výši 738 100 Kč, a že vozidlo žalovaná převzala téhož dne. Dle vyjádření žalobkyně při ústním jednání dne [datum] tato tvrzení měla být doložena svědeckými výpověďmi Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]; přítomnosti jiných osob u předání vozidla si žalobkyně vědoma nebyla. Dále uvedla, že tvrzení, že žalovaná má vozidlo u sebe, se opírá o to, že v minulosti vozidlo převzala; kde se vozidlo v současnosti nachází, žalobkyně dle svého vyjádření neví. Pokud jde o nabytí předmětného vozidla žalobkyní, doplnila, že je koupila od [anonymizována dvě slova] ze [příjmení] republiky Německo za 650 000 Kč zaplacených [jméno] [jméno]. 5. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud učinil následující relevantní skutková zjištění. 6. Žalobkyně předmětné vozidlo koupila od [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova], [příjmení] republika Německo, na základě kupní smlouvy datované [datum] za 23 500 eur (zjištěno z uvedené kupní smlouvy, potvrzení Oberbank AG o zaplacení 23 500 eur dne [datum], shodně též z výpovědi svědka [jméno] [jméno]). Prostředky na to poskytl žalobkyni [jméno] [jméno] (zjištěno z jeho svědecké výpovědi a uvedeného potvrzení Oberbank AG, přičemž to není v zásadním rozporu ani se skutkovým tvrzením žalobkyně, podle níž vozidlo zaplatil [jméno] [jméno] částkou 650 000 Kč, byť se zde neshoduje přesná částka). Vozidlo bylo do České republiky dovezeno nejpozději [datum] (zjištěno z protokolu o technické prohlídce z uvedeného data). 7. [jméno] [jméno] podepsal na jedné straně jako věřitel a na druhé straně jako zmocněnec žalobkyně coby dlužníka smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva spojenou se smlouvou o výpůjčce, datovanou [datum], v níž bylo mj. uvedeno, že věřitel zapůjčil dlužníku finanční prostředky ve výši 23 540 eur, které mají být vráceny do [datum], a k jejich zajištění se sjednává podmíněný převod vlastnického práva k předmětnému automobilu ve prospěch věřitele (zjištěno z uvedeného smlouvy a listiny označené jako plná moc generální vystavené [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [datum]). 8. Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla ujednána žádná kupní ani jiná smlouva týkající se předmětného vozidla. Žalobkyně ničím nedoložila, že by dne [datum] se žalovanou uzavřela smlouvu, nepotvrdil to ani svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], ani svědek [jméno] [jméno], není o tom ani žádný listinný důkaz. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že u sjednávání jakékoli smlouvy ani předávání vozidla nebyl, jeho role spočívala v tom, že na pokyn a na základě informací od klienta (žalobkyně, za kterou jednal [jméno] [příjmení]) vyzval žalovanou k zaplacení kupní ceny resp. vrácení vozidla (což dokládá i jemu udělená plná moc datovaná [datum], i jím sepsaná předžalobní výzva za dne [datum] včetně dodejky datové zprávy). Je zřejmé, že jestliže klient advokátovi sdělí, že v minulosti uzavřel nějakou smlouvu, a pověří advokáta vymáháním nároků z takové smlouvy, advokát vychází z takto vymezeného zadání, což ale pro potřeby soudního řízení nijak nedokazuje, že klient skutečně takovou smlouvu předtím uzavřel. Z výpovědi svědka [jméno] vyplynulo, že vozidlo bylo žalované předáno v červnu 2021 (již v této době byly žalované předány oba klíče k vozidlu s tím, že žalobkyně si nechala přidělat třetí, náhradní), že zamýšlel, aby mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva o jeho prodeji žalované, a že za tím účelem nechal žalované vystavit fakturu ze strany žalobkyně na kupní cenu ve výši 738 100 Kč, nicméně samotná kupní smlouva měla být uzavřena až po zaplacení, k čemuž nedošlo. Ani z jeho výpovědi tedy nelze dovodit, že by mezi účastníky tohoto řízení nějaká smlouva skutečně ujednána byla. Jako zcela nepodložené se pak jeví tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě, že došlo ke zfalšování podpisu jednatele žalobkyně [jméno] [jméno] (a z toho důvodu by byla kupní smlouva neplatná), neboť žádná kupní smlouva, tím spíše ne písemná, nevznikla, tudíž ke zfalšování jakéhokoli podpisu na ní nemohlo dojít. Uzavření smlouvy konečně žádným způsobem nedokládá ani faktura č. 2021, kterou žalobkyně na jméno žalované vystavila a kterou soud provedl k důkazu; svědek [jméno] nadto k této faktuře výslovně vypověděl, že faktura byla vystavena na základě údajů od něj a smlouva měla být uzavřena až po zaplacení fakturované částky ze strany žalované. 9. V osvědčení o registraci vozidla – technickém průkazu byla zapsána jako vlastník vozidla žalovaná od [datum] a vozidlu byla přidělena [registrační značka] (zjištěno z kopie uvedeného technického průkazu, sdělení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum], kopie žádosti o zápis silničního vozidla ze dne [datum] poskytnuté Magistrátem hl. m. Prahy). Svědek [jméno] vysvětlil skutečnost, že žalovaná byla zapsána jako vlastník vozidla, ač jím nebyla, tak, že technický průkaz není dokladem o vlastnictví, že k tomu, aby byl na prvním místě zapsán již nový majitel, se přistupuje běžně proto, aby se v případě budoucího prodeje nezhoršovala likvidnost vozidla, a že zahraniční dodavatel obvykle požaduje, aby ke změně v evidenci vozidel došlo co nejdříve. Soud toto vysvětlení motivace pro popsaný postup považoval za přijatelně věrohodné. 10. Dne [datum] požádala blíže neztotožněná osoba vystupující j