35 C 58/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyně požadovala příspěvek za období od 15. 1. 2020 do 6. 2. 2020 a od 4. 10. 2020 do 15. 1. 2021, kdy k vozidlu [registrační značka] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatek za mimosoudní uplatnění. Žalovaná nereagovala na písemné výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvku ze dne 9. 7. 2020 doručenou jí dne 24. 7. 2020 a ze dne 11. 3. 2021 doručenou jí dne 26. 3. 2021 ani na předžalobní upomínky ze dne 8. 3. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 9. 7. 2020 zaslala žalované, jako vlastníkovi/provozovateli vozidla - osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], VIN: [číslo], TP č. [číslo], výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [příjmení] ve výši 1 081 Kč za období 23 dní po 47 Kč/den od 15. 1. 2020 do 6. 2. 2020, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Žalobkyně dále dne 11. 3. 2021 zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [příjmení] ve výši 4 888 Kč za období 104 dní po 47 Kč/den od 4. 10. 2020 do 15. 1. 2021, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Žalovaná byla poučena, že pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení jednotlivých výzev, žalobkyně bude požadovat rovněž náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč za každou. Žalobkyně dne 14. 10. 2020, 26. 11. 2020, 17. 6. 2021 a 16. 7. 2021 zaslala žalované opakované upomínky k zaplacení a dále dne 10. 1. 2022 předžalobní výzvy. Předžalobní výzvy zaslala žalované dne 8. 3. 2022 i právní zástupkyně žalobkyně. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná je povinna dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla dle registru silničních vozidel měla dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalované částku 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je žalovaná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvků, řádně výzvy odůvodnila, poskytla jí vždy lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení jednotlivých výzev ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla jí vždy potřebné zákonné poučení. Žalovaná přesto ve stanovených lhůtách příspěvky žalobkyni neuhradila a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni požadované částky. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. („o. s. ř.“), a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhrady DPH 21% ve výši 189 Kč. 6. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.