35 C 66/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyně požadovala příspěvek za období od 1. 5. 2020 do 13. 5. 2020, kdy k vozidlu [registrační značka] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatek za mimosoudní uplatnění. Žalovaný nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku ze dne 3. 2. 2021 doručenou mu dne 1. 10. 2020 ani na předžalobní upomínku ze dne 29. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je od 21. 2. 2013 veden v evidenci registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla [registrační značka], VIN: [číslo], TP č. [číslo]. Žalobkyně dne 1. 10. 2020 zaslala žalovanému, jako vlastníkovi/provozovateli osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], VIN: [číslo], TP č. [číslo] výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [příjmení] ve výši 611 Kč za období 13 dní po 47 Kč/den od 1. 5. 2020 do 13. 5. 2020, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Žalovaný byl poučen, že pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, žalobkyně bude požadovat rovněž náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně dne 21. 1. 2021 a dne 18. 2. 2021 zaslala žalovanému opakované upomínky k zaplacení a právní zástupkyně žalobkyně mu dne 29. 3. 2022 zaslala předžalobní výzvu. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný je povinen dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalovaného částku 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla mu lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla mu potřebné zákonné poučení. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě příspěvek žalobkyni neuhradil a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku s příslušenstvím. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. („o. s. ř.“), a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhrady DPH 21% ve výši 189 Kč. 6. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.