8 C 106/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to na základě bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo tím, že obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně“), částku 4 000 Kč, která mu byla původně poskytnuta z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 8. 9. 2014. Po postoupení pohledávky na žalobkyni však tato zjistila, že předchůdkyně nezkoumala úvěryschopnost žalovaného, a proto předmětem řízení učinila pouze částku 4 000 Kč, když dospěla k neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Předchůdkyně dne 8. 9. 2014 zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 4 000 Kč (prokázáno výpisem z firemního účtu předchůdkyně za období od 1. 9. 2014 do 30. 9. 2014). Žalobkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s (v pořadí druhým) nabyvatelem pohledávky od předchůdkyně, čímž na ní byla postoupena pohledávka za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby k plnění dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2022 a podacím archem ze dne 21. 7. 2022). Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je zcela po právu, neboť žalovaný přijal od předchůdkyně částku 4 000 Kč bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, když smlouva o spotřebitelském úvěru byla samotnou žalobkyní shledána neplatnou, pročež tuto částku byl žalovaný povinen vrátit. Žalovaný přitom netvrdil, že by částku, o kterou se ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil, žalobkyni vrátil. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni nárok spočívající v bezdůvodném obohacení ve výši 4 000 Kč. Aktivní legitimaci má žalobkyně na základě postoupení pohledávky ze strany nabyvatele pohledávky od předchůdkyně. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokáta ve výši 1 089 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.