9 C 145/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky ve výši 6 176 Kč spolu se smluvním úrokem, a to z titulu uzavřené smlouvy [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 3. 5. 2018 o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací (dále jen„ smlouva“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které se zavázala platit žalobkyni za dodávku pitné vody (vodné) a za odvádění odpadních vod (stočné). Žalobkyně se oproti tomuto zavázala dodávat pitnou vodu do odběrného místa žalované, které se nacházelo na drese [část obce a číslo], [PSČ] [obec], a odvádět odtamtud odpadní vody. Cena vodného a stočného byla stanovena platnými cenovými předpisy žalobkyně a závisela v daném případě na množství odebrané/odvedené vody z odběrného místa. Mezi stranami byla sjednána pololetní fakturace, kdy pro případ prodlení bylo v bodě 5. 9. smlouvy stanovena smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně následně vystavila žalované fakturu [číslo] s datem splatnosti 25. 5. 2020, ve které jí vyúčtovala vodné i stočné. Tato faktura zněla na částku 6 176 Kč (žalovaná částka). Žalovaná však fakturovanou částku v datu splatnosti neuhradila, čímž se ode dne 26. 5. 2020 ocitla v prodlení. Žalovaná posléze nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu k plnění. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 20 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), dle kterého se vodné a stočné hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle § 1746 odst. 2 o. z. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1970 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní inominátní smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dodanou a odvedenou vodu z odběrného místa. Jelikož žalovaná svého závazku nedostála (nezaplatila ve lhůtě splatnosti vyúčtovanou částku), porušila tím smluvní povinnost a dle § 1970 má tudíž žalobkyně právo požadovat po ní rovněž smluvní pokutu ve sjednané výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 627 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 176 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení a 2. podání návrhu), dále částka 750 Kč za úkon dle 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 977 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.