16 C 201/2019-186 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné. Uvedl, že dne [datum] obdržel dopis, kterým žalovaná dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že se dne [datum] dostal do sporu se synem žalované, kterého napadl po slovní přestřelce. Žalobce žalobu odůvodnil zejména tím, že při uvedeném incidentu nedošlo k žádnému ublížení na zdraví, incident se nestal v pracovní době ani na pracovišti zaměstnavatelky. Žalobce tak dovozuje, že neporušil žádnou povinnost vyplývající z právních předpisů. 2. Žalobce dále zdůraznil, že zaměstnavatel může přistoupit k doručení rozvázání pracovního poměru prostřednictvím České pošty pouze tehdy, není-li možné, aby písemnost doručil zaměstnanci sám na pracovišti nebo kdekoliv bude zaměstnanec zastižen. Dále dovozuje, že [celé jméno svědka], zaměstnanec žalované, nebyl oprávněn doručit žalobci okamžité zrušení pracovního poměru při setkání dne [datum], neboť k tomuto jednání neměl plnou moc. Nadto dodává, že při setkání dne [datum] mu nebylo ani nebylo možné předat okamžité zrušení pracovního poměru i z toho důvodu, že uvedená listina byla vyhotovena až dne [datum] a případné ústní rozvázání pracovního poměru je třeba považovat za nicotné. Za účinné doručení okamžitého zrušení pracovního poměru tak považuje den [datum]. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje služby v oblasti ochrany a ostrahy majetku a osob prostřednictvím svých zaměstnanců. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici strážný. Žalobce opakovaně slovně útočil na zaměstnance [jméno] [příjmení], kdy tyto útoky vyústily dne [datum] k fyzickému útoku. Uvedené jednání poškodilo dobré jméno žalované ve vztahu ke klientům a bylo v rozporu s jejími zájmy. Použití fyzické síly vůči jiné osobě hodnotí žalovaná jako nepřípustné a v uvedeném chování spatřuje hrubé porušení pracovní kázně. Zdůrazňuje, že po incidentu žalobce bez omluvy nechodil do práce. Žalovaná se pokusila předat žalobci okamžité zrušení pracovního poměru prostřednictvím svého zaměstnance [celé jméno svědka] dne [datum], uvedenou listinu však žalobce odmítl převzít. K uvedenému setkání mělo dojít na čerpací stanici [příjmení] [jméno]. Odmítnutím převzít rozvázání pracovního poměru uvedenou listinu považuje za doručenou. Vzhledem k tomu, že k doručení došlo dne [datum], žalobce nesplnil dvouměsíční prekluzivní lhůtu k podání žaloby. 4. Rozsudkem ze dne 22. 11. 2021, č. j. 16 C 201/2019-118 pak soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dopisem ze dne [datum] je neplatné. Z výsledků dokazování dovodil, že zásilka obsahující okamžité zrušení pracovní poměru ze dne [datum] nebyla žalobci doručena do vlastních rukou. Jelikož zásilka nebyla žalobci řádně doručena, pracovní poměr u žalované nebyl zrušen. 5. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2022, č. j. 23 Co 181/2022-140 rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění Městský soud v Praze uvedl, že rozsudek zdejšího soudu je vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru listinou ze dne [datum], kdy k doručení této listiny bylo vedeno i dokazování. Zdejší soud přesto rozhodl o okamžitém zrušení pracovního poměru listinou ze dne [datum], čímž nerozhodl o předmětu toto řízení. Zdejší soud dále nepřihlédl k tvrzení žalované, že ke skončení pracovního poměru žalobce došlo již okamžitým zrušením ze dne [datum] Odvolací soud tak uložil zdejšímu soudu, aby se nejprve zabýval otázku, zda pracovní poměr žalobce u žalované skončil na základě dřívějšího okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a teprve poté se má zabývat následným právním jednání žalované ze dne [datum]. 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pracoval pro žalovanou od [datum], kdy pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná dopisem ze dne [datum] okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem. Přílohou tohoto dopisu bylo i okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Dopis ze dne [datum] byl žalobci doručen dne [datum]. 7. Sporné mezi stranami mj. zůstalo, zda žalobci bylo řádně doručeno dřívější okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a zda žalobce odmítl převzít okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. 8. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění. 9. Dopisem ze dne [datum] žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem. Okamžité zrušení pracovního poměru odůvodnila tím, že dne [datum] žalobce fyzicky napadl v pracovní době zaměstnance [jméno] [příjmení] a způsobil mu újmu na zdraví spočívající ve zranění hlavy. Napadení ohlásil sám tento zaměstnanec a napadení prokazují záznamy z bezpečnostních kamer a výpověď svědků. Uvedené chování žalovaná považovala za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Na listině je rukou zapsaná poznámka„ Odmítl převzít“ a podpis autora poznámky. 10. Dopis ze dne [datum] měl předat žalobci zaměstnanec žalované [celé jméno svědka], K předání listiny požádala žalovaná zaměstnance [celé jméno svědka] s odůvodněním, že se žalobce bojí – fyzicky napadl jejího syna [jméno] [příjmení]. K pokusu o předání listiny došlo na benzínové stanici [příjmení], kam [celé jméno svědka] přijel spolu s žalovanou. Žalobci byla listina předána spolu s tužkou k podpisu převzetí, avšak ten ji [celé jméno svědka] vrátil. (prokázáno výslechem svědka [celé jméno svědka]) 11. Dle § 334 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako„ ZP“) se písemnosti týkající vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. 12. Dle § 334 odst. 2 ZP písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci: a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo d) prostřednictvím datové schránky. 13. Dle § 334 odst. 3 ZP nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. 14. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že zaměstnanci musí být rozvázání pracovního poměru doručeno do jeho vlastních rukou. K tomuto doručení může dojít kdekoliv bude zaměstnanec zastižen. Zaměstnavatel může doručením písemnosti pověřit jiného svého zaměstnance. Odmítnutím převzetí písemnosti se písemnost považuje za doručenou. Břemeno důkazní k prokázání odmítnutí převzetí písemnosti v takovém případě leží na osobě, jenž se dovolává doručení písemnosti tímto způsobem (viz Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 § 334). 15. V projednávané věci žalovaná ke skončení pracovního poměru žalobce u žalované uvedla, že žalobce nechodil po napadení [jméno] [příjmení] do práce, a proto mu nebylo možné předat okamžité zrušení na pracovišti. Domluvila se tak se svým zaměstnancem [celé jméno svědka], který byl pověřen okamžité zrušení žalobci předat a to dne [datum]. Tvrzení žalované potvrdil svědek [celé jméno svědka], který přestože si nevybavoval detaily z předání – jako například, co bylo přesně napsáno na listině, kterou měl předat (svědek uvedl, že šlo o výpověď) – vybavoval si podstatu setkání s žalobcem. Listinu, kterou měl žalobci předat po předložení poznal a označil svůj podpis. Soud tak má za prokázané, že se žalovaná pokusila žalobci doručit okamžité zrušení pracovního poměru a žalobce převzetí listiny odmítl. Zaměstnanec žalované pak na uvedenou listinu napsal vlastní rukou, že ji žalobce odmítl převzít a opatřil ji svým podpisem. Soud výpovědi svědka uvěřil, svědek pracoval na stejné úrovni jako žalobce a soud neshledal žádné důvody, pro které by byla výpověď svědka zpochybněna. Pokud si svědek nepamatoval všechny skutečnosti ze setkání ze dne [datum], nelze mu to dle názoru soudu vyčítat, neboť byl vyslýchán po více než 3 letech od události. 16. Namítá-li žalobce, že zaměstnanec [celé jméno svědka] nebyl pověřen k předání výše uvedené listiny, nepovažuje soud uvedenou námitku za důvodnou. 17. Zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, činí právní jednání především sám. Místo zaměstnavatele jeho jménem právně jedná zástupce (fyzická nebo právnická osoba), z jehož jednání (zastoupení) vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému zaměstnavateli (srov. § 436 odst. 1 větu první zákon