24 C 406/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 24 085 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 200 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 610 Kč, poplatku za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 13 830 Kč. Na základě žádosti žalovaného o odklad splatnosti nastala splatnost úvěru dne [datum] Vedle úhrady dlužné jistiny ve výši 19 200 Kč požaduje žalobkyně taktéž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 24 085 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaný však ani přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho dalšího. 2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy byl žalovaný dotázán na počet členů domácnosti, pravidelné měsíční příjmy a výdaje a čisté měsíční příjmy. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zjistila, že je osobou samostatně výdělečně činnou, jak ostatně žalovaný doložil 5 fakturami ze období od srpna do října 2020. Nadto žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů, a to centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a dalších. Na základě poskytnutých informací tedy dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Žalobkyně ověřila totožnost majitele bankovního účtu prostřednictvím autorizační platby. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne [datum] se nedostavil. 4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), přičemž žalobkyně se z jednání omluvila. 5. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně dne [datum] poukázala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 19 200 Kč, jak bylo zjištěno z přehledu bankovních transakcí žalobkyně a ze sdělení [právnická osoba] o majiteli účtu a připsané částce. Žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 13 830 Kč. 6. Soud však nemá za prokázané, že by žalovaný s žalobkyní uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně k důkazu o uzavření smlouvy sice předložila smlouvy o úvěru [číslo] včetně souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníkem a všeobecnými obchodními podmínkami, ovšem bez podpisu žalovaného. Ani z jiných důkazů či tvrzení žalobkyně nelze dovodit, že by s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] uzavřela, když tato měla být uzavřena dálkově, ovšem bez využití důvěryhodného ověření identity žalovaného, které by bez důvodných pochybností vyloučilo možnost, že by smlouva byla uzavřena s jinou osobou než s žalovaným. Rovněž žalobkyně nepředložila žádný důkaz osvědčující, že předmětná smlouva o úvěru byla vůbec uzavřena ať už s žalovaným, či jinou osobou. 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby, což soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu k ní. 8. Z dalších v řízení provedených důkazů soud v této věci žádná podstatná skutková zjištění neučinil. 9. Po právní stránce zdejší soud věc posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Žalovaný od žalobkyně přijal bez právního důvodu, když uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno, částku 19 200 Kč, kdy žalovaný na tento dluh uhradil částku ve výši 13 830 Kč a byl tak povinen vydat žalobkyni částku 5 370 Kč. Žalovaný tak neučinil, proto bylo v této části nároku žalobkyně vyhověno, a to v částce 5 370 Kč. Nebylo-li prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, nebylo ani prokázáno, že by se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu„ Klidné spaní“, poplatku za službu„ Presto“ a účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobu ve zbylé části pohledávky zamítl. 11. Ve vztahu k požadovanému příslušenství soud postupoval tak, že právo na zákonný úrok z prodlení přiznal od [datum]. Postupoval v tomto dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Toto ustanovení se pak uplatní i na bezdůvodné obohacení, jak plyne například z rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2895/99, jehož závěry lze vztáhnout i na současnou právní úpravu. Na základě tohoto ustanovení pak soud určil datum splatnosti na [datum], jakožto den následující po dni doručení předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky. Právě až toto doručení výzvy totiž bylo prvním žalobkyní doloženým okamžikem, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení svého dluhu a nastala tudíž v souladu s výše uvedeným ustanovením o.z. splatnost předmětného bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný byl danou výzvou vyzván k úhradě dluhu věřitelem a měl proto svůj dluh bez zbytečného odkladu, tedy den následující po doručení výzvy, splnit. Zákonné úroky pak byly od výše specifikovaného data žalobkyni přiznány dle ust. § 1970 o.z. ve spojení ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, stejně tak i žalovaný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.