25 C 159/2022-310 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum] domáhá nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 19.10.2020 č. j. 05352-74/2017-ERU ve spojení s rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 8.3.2022 č. j. 05352-83/2017-ERU tak, že soud uloží žalovanému zaplatit žalobci částku 61.174.764,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení. 2. V žalobě uvádí, že se s účinností od [datum] stal povinně vykupujícím obchodníkem s elektřinou ve smyslu § 10 odst. 1, 2 zákona č. 165/2012 Sb. ve vztahu k výrobnám elektřiny [příjmení] [jméno] – [právnická osoba] (provozované [právnická osoba] – [právnická osoba], IČO 29 20 34 81, se sídlem [adresa]), FVE VT – [právnická osoba] (provozované [právnická osoba] – [právnická osoba], IČO 29 20 34 57, se sídlem [adresa]) a [příjmení] [jméno] – [právnická osoba] (provozované [právnická osoba] – [právnická osoba], IČO 29 20 37 75, se sídlem [adresa]). Tyto výrobny byly v době přechodu povinnosti povinného výkupu na žalobce připojeny do distribuční soustavy provozované společností [právnická osoba], IČO 48 02 40 91, se sídlem [adresa]. 3. S výše uvedenými výrobnami uzavřel žalobce smlouvy o výkupu elektřiny na základě podkladů, které obdržel od společnosti [právnická osoba], která v těchto podkladech uvedla, že k uvedení výroben do provozu došlo do konce roku 2010, přičemž jako termín připojení výrobního zdroje elektřiny uvedla datum [datum]. Za vyrobenou elektřinu tak vyplácel žalobce společnostem [právnická osoba], Saša- [právnická osoba] a Zdeněk- [právnická osoba] na základě uzavřených smluv výkupní ceny stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu [číslo] 2013 ze dne [datum] platné pro výrobny uvedené do provozu v období od [datum] do [datum]. 4. Žalovaný byl pak jakožto operátor trhu povinen hradit povinně vykupujícímu (tedy žalobci) rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost. Žalobce jako povinně vykupující tak účtoval operátorovi trhu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Žalobce však na základě prověření částek obdržených od žalovaného v roce 2014 zjistil, že žalovaný žalobci ve vztahu k elektřině vyráběné ve výše uvedených výrobnách proplácí pouze rozdíl mezi výkupní cenou platnou pro výrobny s instalovaným výkonem nad 100kW, které byly uvedeny do provozu v období od [datum] do [datum] a hodinovou cenou. Žalovaný tedy vychází z jiného data uvedení výroben do provozu, než jak jsou specifikovány v podkladech, které žalobce obdržel od [právnická osoba] pro účely uzavření smluv o dodávce elektřiny, přičemž [právnická osoba] správnost těchto podkladů potvrdila a uvedla, že žalovanému poskytla nesprávné údaje týkající se uvedení výroben do provozu. Žalovaný žádosti žalobce o opravu údajů nevyhověl a nadále trvá na proplacení podpory ve výši stanovené pro zdroje uvedené do provozu v roce 2011. Nárok žalobce tedy odpovídá rozdílu mezi výkupní cenou, která byla žalobcem uhrazena výše uvedeným výrobnám a výkupní cenou, která by jim byla vyplacena v případě, pokud by tyto výrobny měly nárok pouze na výkupní cenu platnou pro výrobny, které byly uvedeny do provozu v období od [datum] do [datum], přičemž žalovaný nárok se týká podpor vyplacených žalobcem v období od [datum] do [datum]. 5. Žalobce dále uvedl, že svůj nárok neúspěšně uplatnil ve správním řízení vedeném před Energetickým regulačním úřadem pod sp. zn. SLS [číslo], kde jako vedlejší účastníci vystupovaly [právnická osoba], s.r.o., Saša- [právnická osoba], Zdeněk- [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalobce proto navrhl, aby soud vyzval tyto společnosti k tomu, aby sdělily, zda hodlají vystupovat v řízení jako vedlejší účastníci. 6. Předmětem tohoto řízení je pak období od [datum] do [datum], přičemž období od [datum] do [datum] bylo předmětem předchozího řízení vedeného o žalobě žalobce u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 25 C 141/2016, v němž byla žaloba žalobce zamítnuta (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11.7.2018 č.j. 25 C 141/2016-540, Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2019 č.j. 29 Co 71/2019-675 i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2021 č.j. 23 Cdo 2670/2019-739) s tím, že řízení o ústavní stížnosti žalobce proti těmto rozhodnutím probíhá u Ústavního soudu ČR pod sp.zn. I. ÚS 2791/21. V žalobě pak žalobce podrobně specifikuje částky, které a kdy jednotlivým výrobcům v rozhodném období druhého čtvrtletí vyplatil. 7. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí (č.l. 194) s tím, že rozhodnutí správního orgánu považuje za správné, neboť při vyplácení podpor žalobci vycházel výlučně z údajů, které získal od společnosti [právnická osoba], a které neměl důvod zpochybňovat či upravovat. Za případnou odchylku nese odpovědnost výrobce, kdy rozhodující pro vyúčtování výkupní ceny mezi povinně vykupujícím a operátorem trhu jsou údaje evidované operátorem trhu a nikoli údaje evidované povinně vykupujícím nebo jím získané od třetích osob. Podle cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] 2013 činila výkupní cena elektřiny vyrobené využitím slunečního záření v případě výroben s instalovaným výkonem nad 30 kW, které byly uvedeny do provozu v období od [datum] do 31.12.2010, částku [číslo] Kč/MWh („ Výkupní ceny 2010“). Podle téhož cenového rozhodnutí činila výkupní cena elektřiny vyrobené využitím slunečního záření v případě výroben s instalovaným výkonem nad 100 kW, které byly uvedeny do provozu v období od [datum] do 31.12.2011, částku [číslo] Kč/MWh („ Výkupní ceny 2011“). Žalovaný žalobci ve vztahu k elektřině vyrobené ve výrobnách proplácel pouze rozdíl mezi výkupní cenou platnou pro výrobny s instalovaným výkonem nad 100 kW, které byly uvedeny do provozu v období od [datum] do [datum] a hodinovou cenou, přičemž vycházel z data uvedení předmětných výroben do provozu předaných k registraci v systému operátora trhu provozovatelem regionální/lokální distribuční soustavy, společností [právnická osoba], a to z data [datum] a z vybrané formy podpory výkupní cenou. Dále žalovaný odkazoval (shodně jako žalobce) na předchozí řízení vedené o žalobě žalobce za období od [datum] do [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 25 C 141/2016, v němž byla žaloba žalobce zamítnuta, přičemž správní orgán provedl dokazování i správním spisem v této věci sp.zn.SLS [číslo] 2014, neboť v něm byly posuzovány stejné skutkové a právní otázky, odlišné bylo pouze období, za které byl nárok uplatňován. [ulice] stížnost žalobce byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením ze dne [datum] č.j. I. ÚS 2791/21. 8. Pokud argumentuje žalobce dobrou vírou, pak žalovaný poukázal na to, že v systému operátora trhu byl u předmětných výroben evidován datum uvedení do provozu v lednu 2011. Sám žalobce v řízení potvrdil, že nejpozději dne [datum] mu byly údaje o dotčených výrobnách předány. Pokud i po tomto datu vyplácel přes rok výrobcům výkupní ceny ve výši, která byla v rozporu s údaji registrovanými v systému operátora trhu, a to navíc za situace, kdy mu byl ze strany žalovaného hrazen rozdíl mezi výkupními cenami a hodinovými cenami právě podle údajů evidovaných v systému operátora trhu, mohl a měl počítat v této souvislosti s rizikem vzniku možného sporu. Nejvyšší soud ČR v rozsudku č. j. 23 Cdo 2670/2019-739 pod bodem 70 uvedl, že„ operátor trhu není povinen hradit povinně vykupujícím rozdíl mezi jakoukoliv výší podpory ve formě výkupních cen a hodinovou cenou, ale rozdíl mezi výkupní cenou ve výši, v jaké má výrobce na výkupní cenu nárok, a hodinovou cenou. S tím ostatně koresponduje i povinnost operátora trhu ověřovat splnění podmínek podpory u výrobců při registraci podpory elektřiny podle § 10 odst. 5 věty druhé registrační vyhlášky.“ Kromě toho žalobce podal u správního orgánu návrhy proti společnostem [jméno] - [právnická osoba], [jméno] - [právnická osoba], a [právnická osoba], která byla u ERÚ pravomocně ukončena přiznáním uplatněného nároku na zaplacení peněžité částky žalobci když rozhodnutími Rady ERÚ byly rozklady jmenovaných společností zamítnuty a předmětná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu potvrzena (rozhodnutí Rady ERÚ č. j. 05537-26/2019 ERU ze dne 18.května 2021, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydané ve vztahu ke [právnická osoba] - [právnická osoba] pod sp. zn. SLS [číslo] ERU, kterým bylo jmenované společnosti uloženo zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 61.464.243,28 Kč za období od [datum] do července 2015, rozhodnutí Rady ERÚ č. j. 05536-27/2020 ERU ze dne 8.června 2021, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydané ve vztahu ke [právnická osoba] - [právnická osoba] pod sp. zn. pod sp. zn. SLSSLS [číslo] ze dne [datum], kterým bylo kterým bylo jmenované společnosti uloženo zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 69.602.314,22 Kč za období od [datum] do července 2015 a rozhodnutí Rady ERÚ č. j. 0543-26/2020-ERU ze dne 9.l