27 C 165/2023-77 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu. Touto smlouvou žalobce pronajal žalované byt [číslo] na adrese [adresa]. Žalovaná v květnu 2022 byt bez dalšího opustila. 2. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná mu neuhradila nájemné za únor až květen 2022 v celkové výši 74 000 Kč; po započtení jistoty ve výši 22 500 Kč, kterou složila, žalovaná na tomto nájemném žalobci dluží 51 500 Kč. Žalovaná dále žalobci neuhradila nedoplatky za služby za rok 2019 ve výši 8 399,20 Kč, za rok 2020 ve výši 12 471,40 Kč a za rok 2021 ve výši 27 374 Kč a nedoplatky za elektřinu vzniklé v období od května 2019 do května 2021 ve výši 12 124 Kč, tj. (po zaokrouhlení) celkem 60 369 Kč. 3. Uvedené dluhy žalovaná neuhradila ani přes„ finální předžalobní výzvu“ ze dne [datum]. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci celkem 111 869 Kč s určitými zákonnými úroky z prodlení. 4. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět co do 60 369 Kč s úroky z prodlení, kterých se domáhal za nedoplatky z vyúčtování služeb a elektřiny; nadále se domáhal zaplacení 51 500 Kč za dlužné nájemné s úroky z prodlení. 5. Soud na základě tohoto částečného zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v odpovídajícím rozsahu zastavil řízení ve výroku I tohoto rozsudku. 6. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 7. Soud má za prokázány následující skutečnosti. Žalobce a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu. Touto smlouvou dal žalobce žalované od [datum] na dobu neurčitou do nájmu svůj byt [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]; žalovaná se mj. zavázala platit nájemné ve výši 18 500 Kč měsíčně, a to vždy do 20. dne měsíce předcházejícího dalšímu měsíčnímu období nájmu. Prokazuje to„ Smlouva o nájmu“ mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum]. 8. Žalovaná netvrdila, že zaplatila nájemné za měsíce únor až květen 2022, a k prokázání této skutečnosti neoznačila důkazy. Soud proto vychází z toho, že toto nájemné nezaplatila. 9. Soud nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z listin, které se týkaly nedoplatků za služby a za elektřinu, neboť žalobce ohledně nich vzal žalobu zpět, takže neměly význam pro rozhodnutí. 10. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý. 11. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že žalovaná měla od žalobce od [datum] na dobu neurčitou pronajatý byt [číslo] na adrese [adresa], a že žalovaná za pronájem tohoto bytu žalobci nezaplatila nájemné za únor až květen 2022. 12. Po právní stránce posoudil podle„ Smlouvy o nájmu“ mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 13. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala platit nájemné výši 18 500 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce únor až květen 2022 v celkové výši 74 000 Kč (18 500 Kč × 4 měsíce). Žalovaná dobrovolně nesplnila svůj závazek, a proto jí jeho splnění uložil soud. Žalobce se domáhal zaplacení jen 51 500 Kč s tím, na úhradu části dlužného nájemného použil jistotu ve výši 22 500 Kč. Soud proto uložil žalované, aby žalobci zaplatila požadovaných 51 500 Kč. 14. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobce má takto právo požadovat vedle plnění též úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Podle odst. IV.5 nájemní smlouvy bylo nájemné splatné do 20. dne měsíce předcházejícího dalšímu měsíčnímu období nájmu. Žalovaná je tedy v prolení se zaplacením nájemného za březen 2022 od [datum], nájemného za duben 2022 od [datum] a nájemného za květen 2022 od [datum]. Soud proto žalované uložil zaplatit kromě dluhu také žalobcem požadované úroky z prodlení. Jejich výši soud stanovil podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 a podle § 142 o. s. ř. 16. V části řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno (60 369 Kč s přísl.), je žalobce povinen hradit náklady řízení podle § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., neboť žalobce částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být zastaveno, přičemž tak neučinil pro chování žalované. 17. V části řízení, ve které soud žalobě vyhověl (51 500 Kč s přísl.), má žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 18. Po vzájemném zápočtu by žalovaná měla proti žalobci právo na náhradu části svých nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.