30 C 97/2023 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 502 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 502 Kč od [datum] do [datum], z částky 40 502 Kč od [datum] do [datum] a z částky 30 502 Kč od [datum] do zaplacení a částky 1 200 Kč. V návrhu uvedla, že mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem byla dne [datum] vzájemnou e-mailovou komunikací uzavřena smlouva o poskytování marketingových služeb. Na základě smlouvy prováděla žalobkyně pro žalovanou od prosince 2021 práce v oblasti marketingu v podobě tvorby social contentu, FB kampaní, webových úprav, e-mailingu, PPC kampaní, marketingu a marketingových strategií. Žalobkyně vystavila faktury [číslo] [rok], [rok], [rok] a [rok], které žalovaná uhradila řádně a včas. Její platební morálka se však začala horšit, kdy fakturu č. 2022 splatnou dne [datum] uhradila dne [datum], fakturu č. [rok] splatnou dne [datum] uhradila po zaslání předžalobní upomínky dne [datum]. Žalobkyně dále vystavila fakturu č. [rok] na částku 50 502 Kč splatnou [datum], ohledně které žalovaná opakovaně přislíbila úhradu, dne [datum] uhradila 10 000 Kč s prosbou o týdenní splátky, které žalobkyně vyšla vstříc, dne [datum] bylo uhrazeno dalších 10 000 Kč, zbývající částka zůstala neuhrazena. Z částečných úhrad lze dovodit uznání závazku, žalovaná fakturu nikdy nerozporovala. 2. Žalovaná nárok sporovala s tím, že práce nebyla vykonána dle jejích představ a vzájemné domluvy. Na nespokojenost s dodanou prací byla žalobkyně upozorněna, ta to u osobního pohovoru uznala a stížnost přijala, avšak nedošlo k nápravě; částka měla být dle dohody snížena, ale žalobkyně žaluje jinou částku, s čímž žalovaná nesouhlasí. 3. Na to reagovala žalobkyně tak, že o slevě z faktury bylo jednáno, neboť žalobkyni bylo zřejmé, že finanční situace žalované není dobrá a žalobkyně proto poskytla žalované slevu na tuto fakturu v rozsahu 65 %, což je na faktuře výslovně uvedeno; výsledná fakturovaná částka tuto slevu zohledňuje. 4. Soud nařídil ústní jednání na [datum] od 15:00 hodin. Podáním doručeným soudu dne [datum] požádala žalovaná o odročení jednání s odůvodněním, že její jednatelka p. [příjmení] je nemocná a v pracovní neschopnosti a není jí dobře. K výzvě soudu předložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, z něhož plyne, že jednatelka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] je v pracovní neschopnosti od [datum] a má povolené vycházky od 12:00 do 18:00. K výzvě soudu k doložení potvrzení lékaře, že jednatelka není schopna se jednání zúčastnit, reagovala žalovaná (nedoloženým) sdělením, že p. [příjmení] není dobře a bere léky (antidepresiva). Soud dospěl k závěru, že žádost o odročení jednání jednak není včasná, a to za situace, kdy jednatelka žalované je v pracovní neschopnosti již od [datum] a o nařízeném jednání byla informována od [datum], kdy jí bylo doručeno předvolání. Nadto žádost o odrok není důvodná; jednání bylo nařízeno od 15:00 hodin, tedy v době povolených vycházek jednatelky žalované, která nedoložila, že by se jednání nebyla schopna zúčastnit. Nadto z obchodního rejstříku plyne, že žalovaná má dvě jednatelky a nic tak dle soudu nebránilo tomu, aby se jednání zúčastnila druhá jednatelka, u níž žádná překážka tvrzena ani prokazována nebyla. Naopak ze vzájemné elektronické komunikace mezi účastníky (viz níže) plyne, že s žalobkyní jednala i druhá jednatelka [jméno] [příjmení], která z účtu vedeného na své jméno i uhradila jednu z částek. V této souvislosti soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 25 Cdo 911/2000, dle něhož účast právnické osoby na jednání před soudem není vázána pouze na osobu statutárního orgánu, jestliže společnost mohou zastoupit někteří z dalších společníků či zástupce na základě plné moci. Proto soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované. 5. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastnice se formou e-mailové komunikace dohodly na vzájemné spolupráci na projektu„ [anonymizováno] & [příjmení] [jméno]“ a vzájemně si odsouhlasily podmínky spolupráce vč. cenové nabídky žalobkyně (zjištěno z e-mailové komunikace). Žalobkyně vystavila fakturu č. [rok] na částku 72 963 Kč splatnou [datum], fakturu č. [rok] na částku 47 916 Kč splatnou [datum] (zaplacena dne [datum]), fakturu č. [rok] na částku 43 560 Kč splatnou [datum] (zaplacena [datum]), fakturu č. [rok] na částku 4 054 Kč splatnou [datum] (zaplacena [datum]), fakturu č. [rok] na částku 4 054 Kč splatnou [datum] (zaplacena [datum]), fakturu č. [rok] na částku 7 086 Kč splatnou [datum] (zaplaceno [datum]) a fakturu č. [rok] na částku 30 840 Kč splatnou [datum] (zaplacena [datum]), což soud zjistil z uvedených faktur, úhrady má za prokázané z výpisu z účtu žalobkyně. Žalobkyně dále za služby spočívající ve správě výkonnostních kampaní ([anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]) za duben a květen 2022 a správě sociálních sítí (tvorba obsahu, grafické podklady, obsahový plán) za duben a květen 2022 vystavila fakturu č. [rok] ze dne [datum] splatnou ke dni [datum] znějící původně na částku 93 790,12 Kč, po zohlednění slevy 65 % pak na částku 50 502 Kč vč. DPH. Žalobkyně urgovala žalovanou o zaplacení faktury, žalovaná toto opakovaně přislíbila, 3. 11. (rok neuveden) uvedla, že poslala 10 000 Kč a požádala, zda by nemohla platit každý týden do zaplacení 10 000 Kč s tím, že by jí to moc pomohlo, žalobkyně toto odsouhlasila, 9. 11. zasílá žalovaná potvrzení o odeslání částky 10 000 Kč, dne 18. 11. se žalobkyně dotazuje, jak to vypadá, žalovaná uvádí„ včera odesláno“. Dne 30. 11. žalobkyně píše, že měla přijít třetí platba, na to je odpověď„ nepřišla? já jsem v nemocnici, nevím“. Následují zprávy z 18. 1. (rok neuveden) a 22. 1., kdy žalobkyně urguje zaslání plateb, reagováno zprávou„ zdravím [jméno], tady [jméno], [jméno] připravují na operaci, pak se vám hned ozve, mám [jméno] telefon u sebe, nesmí ho tam mít. [jméno]“ (zjištěno z elektronické komunikace) Žalovaná uhradila dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] byla z účtu vedeného na jméno„ [jméno] [příjmení]“ uhrazena částka 10 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně). Z výpisu z obchodního rejstříku žalované plyne, že má dvě jednatelky, [jméno] [příjmení] a [anonymizována tři slova], každá je oprávněna jednat za společnost samostatně. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky (zjištěno z výzvy a dodejky datové zprávy). 6. Soud věc posoudil podle § 1746 odst. 2 o.z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastnicemi byla uzavřena nepojmenovaná smlouva, jejímž předmětem byla činnost žalobkyně spočívající v provádění prací v oblasti marketingu. Žalobkyně za provedené práce vystavila několik faktur, z nichž většina byla ze strany žalované uhrazena (byť některé po splatnosti), kdy částky zaslané žalovanou fakturovaným částkám odpovídají. Dále byla vystavena faktura č. 2022 znějící na částku 50 502 Kč, na kterou žalovaná uhradila dne [datum] částku 10 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč. Tomu, že tyto dvě částky byly úhradami na fakturu č. 2022, nasvědčuje skutečnost, že všechny ostatní faktury byly uhrazeny platbami v částkách, které fakturovaným částkám odpovídají, dvě platby po 10 000 Kč tak nelze přiřadit k jiné faktuře, než právě k č. 2022. Žalovaná uvedla, že zbývající částku neuhradila z důvodu, že práce nebyly provedeny dle jejích představ. Toto tvrzení však nijak nedoložila, na nařízené jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila a soud ji proto v tomto směru nemohl poučit, když poučení o nedostatku skutkových tvrzení či označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud dává zásadně pouze na jednání. Nadto v předložené komunikaci mezi účastnicemi, v níž je otázka úhrady faktury opakovaně řešena, žalovaná ničeho nenamítá a žádné vady stran provedené práce žalobkyni nevytýká, naopak opakovaně slibuje úhradu a žádá o splátky po 10 000 Kč. Soud proto uzavřel, že žalobkyně má právo na úhradu zbývající částky, tedy 30 502 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč bylo rozhodnuto podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se v daném případě jedná o závazek dvou podnikatelů. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni náleží náklady řízení sestávající ze soudního poplatku 1 526 Kč, z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 2 340 Kč za úkon za 4 úkony (1. převzetí zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. žaloba, 4. účast na jednání), celkem 9 360 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 200 Kč. Celkové náklady činí 12 086 Kč. 8. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.