31 C 13/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), když žalovaná provozovala vozidlo [registrační značka] v období od [datum] do [datum] a neměla sjednané pojištění odpovědnosti. 2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. Usnesením ze dne 14. 11. 2022, č. j. 31 C 13/2022-23 soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s tímto usnesením. Zároveň soud žalovanou poučil o následcích nesplnění této výzvy. 4. Podle § 153a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání soud rozhodne také tehdy, má-li za to, že žalovaný nárok, který je proti němu uplatněn uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). 5. Žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila povinnost kvalifikovaně se vyjádřit o skutkovém stavu věci ve smyslu § 114b o. s. ř. Usnesení dle § 114b o. s. ř. obsahující všechna zákonná poučení bylo žalované řádně doručeno do datové schránky dne [datum], a to spolu s žalobou. Žalovaná se ve stanovené 30 denní lhůtě se ve věci samé nijak nevyjádřila, ani nesdělila, jaký vážný důvodu jí v tom bránil. Má se proto za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatněn, uznala (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). 6. Vzhledem k povaze věci, která je předmětem řízení, se soud zaobíral pouze tím, zda je v dané věci možné uzavřít soudní smír, což je podmínka k možnému rozhodnutí rozsudkem pro uznání. Smír lze uzavřít tam, kde to povoluje povaha věci a pokud není v rozporu s právními předpisy. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala předmětné částky dle ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti, nelze uzavřít, že by se jednalo o věc, jejíž povaha uzavření smíru nedovoluje, a ani soud neshledal důvody pro nezákonnost takovéhoto uspořádání věcí. Na základě rozsudku nedochází ani k vzniku, změně, zániku či zrušení právního poměru mezi účastníky, neboť jde o žalobu na plnění. Byly proto splněny též podmínky stanovené § 153a odst. 2 o. s. ř. 7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a soud proto bez nařízení jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.) vydal tento rozsudek pro uznání, neboť jak shora uvedeno, dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny veškeré zákonné podmínky pro jeho vydání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 323 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 871 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 300 Kč a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.