33 C 221/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 936 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 29 306 Kč za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 0,1 % denně z částky 29 306 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o podnikatelském úvěru č. L827674 ze dne [datum]. Žalobou uplatněný nárok sestával z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum], poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 9 306 Kč podle článku [číslo] smlouvy o úvěru, úroku ve výši 630 Kč podle článku [číslo] smlouvy o úvěru, poplatků za upomínky celkem ve výši 2 000 Kč podle článku 5.4. smlouvy o úvěru a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně do 90. dne od data prodlení a ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení podle článku 5.3. smlouvy o úvěru. Úvěr byl splatný dne [datum], žalovaný jej však nesplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu nedostavil. 3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o podnikatelském úvěru č. L827674 a listině označené jako prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr (které soud provedl k důkazu) uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Listiny obsahují na místě podpisu žalovaného pouze uvedené [číslo] ovšem z ničeho neplyne, že tímto číslem disponoval právě a pouze žalovaný a že přítomnost tohoto čísla v textu dokládá, že právě žalovaný projevil svou vůli tuto smlouvu sjednat. Soud dále provedl důkaz fotografiemi občanského průkazu žalovaného a informací o platbě částky 0,10 Kč dne [datum], nicméně tyto důkazní prostředky dokládají podle zhodnocení soudu nanejvýš to, že žalobkyně byla se žalovaným v nějakém styku, avšak nedokládají, že žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobkyní konkrétní smlouvu o úvěru a právě v tom znění, které žalobkyně předložila. 5. Žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], dne [datum] částku 20 000 Kč (prokázáno potvrzením [právnická osoba]), přičemž uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného (prokázáno sdělením [právnická osoba]). 6. Žalobkyně vyhotovila čtyři výzvy k zaplacení dluhu před podáním žaloby a dále vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou učiněnou prostřednictvím právní zástupkyně (prokázáno čtyřmi výzvami, podacími lístky, výzvou právní zástupkyně a poštovním podacím archem). 7. Žádné další důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že právě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, avšak neprokázala, a to ani po poučení podle § 118a o. s. ř., že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovaným uzavřena. 9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobkyně přijal částku 20 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo; byl proto povinen ji žalobkyni vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by to učinil. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu v částce 20 000 Kč vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku za sjednání a čerpání úvěru, poplatků za upomínky, smluvního úroku a smluvního úroku z prodlení v rozsahu převyšujícím zákonnou sazbu, neboť tyto nároky se odvozovaly právě z tvrzené smlouvy. V rozsahu poplatků a úroku v částce celkem 11 936 Kč proto soud žalobu zamítl. 11. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nejpozději měl žalovaný plnit [datum]. Počínaje následujícím dnem [datum] se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 12. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž s ohledem na datum počátku prodlení žalovaného činila výše zákonného úroku z prodlení 15 %; soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení v této výši z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při zohlednění, že žaloba byla zamítnuta nejen co do části jistiny, ale též co do části úroku z prodlení, soud rozhodl, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.