33 C 406/2023-52 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 10 012,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 195 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobou uplatněný nárok sestával z jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, kterou žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum], smluvních poplatků za poskytnutí úvěru a další služby ve výši celkem 2 195 Kč podle článku IV smlouvy, smluvní pokuty za prodlení se splacením dluhu ve výši 817,90 Kč a zákonného úroku z prodlení. Úvěr byl splatný dne [datum], žalovaný jej však nesplatil. Žalobkyně uvedla, že vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Listina obsahuje na místě podpisů pouze symbol, o kterém není ani zřejmé, zda má jít o podpis, a pokud ano, zda má jít o podpis za žalobkyni, nebo podpis žalovaného, kdy bezprostředně pod tímto znakem je uvedeno„ Věřitel | Dlužník“. Z toho rozhodně neplyne, že právě žalovaný nějak projevil svou vůli tuto smlouvu sjednat. Ani žádná další listina z těch, které žalobkyně předložila (a soud provedl k důkazu), žádný projev vůle žalovaného nezachycovala; to se týká zcela shodně listin označených jako„ Souhlas se zpracováním osobních údajů“,„ Autorizace ověření totožnosti“,„ BankID výpis“,„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti“,„ Identifikované příjmy“,„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a„ Sazebník“. Stejně obecné a ze strany žalovaného nijak nepotvrzené byly listiny (rovněž provedené k důkazu) obsahující souhrn informací o žalobkyni, souhrn informací o úvěru a jeho poskytovateli a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Soud k řečenému ještě dodává, že s ohledem na neúčast žalobkyně u ústního jednání ji soud nemohl při jednání poučit ohledně výše uvedeného podle § 118a odst. 3 o. s. ř. 5. Prokázáno naproti tomu bylo, že žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] dne [datum] částku 7 000 Kč, přičemž uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného (prokázáno sdělením [právnická osoba]). 6. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum] odeslanou téhož dne (prokázáno touto výzvou a podacím lístkem), avšak na adresu [adresa], přičemž ze strany žalobkyně nebylo ničím doloženo, že by se zásilka takto dostala do dispoziční sféry žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný byl k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) vyzván teprve doručením žaloby, k čemuž došlo náhradním způsobem dne [datum]. 7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že právě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, avšak nikoli že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovaným uzavřena. 8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobkyně přijal částku 7 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo; byl proto povinen ji žalobkyni vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by to učinil. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu v částce 7 000 Kč vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení smluvních poplatků či smluvní pokuty, neboť tyto nároky se odvozovaly právě z tvrzené smlouvy. V rozsahu poplatků a smluvní pokuty v částce celkem 3 012,90 Kč proto soud žalobu zamítl. 10. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit v pondělí [datum]. Počínaje následujícím dnem [datum] se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 11. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž s ohledem na datum počátku prodlení žalovaného ([datum], jak je uvedeno výše) soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 7 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu částky 3 012,90 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně dvou třetin a neúspěšná v rozsahu přibližně jedné třetiny předmětu řízení. 13. Výše plné náhrady nákladů řízení činí celkem 2 252 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 800 Kč; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč. 14. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalobkyni jednu třetinu z výše uvedené částky, tedy 751 Kč. 15. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.