35 C 45/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyně požadovala příspěvek za období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022, kdy k vozidlu [registrační značka] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatek za mimosoudní uplatnění. Žalovaná nereagovala na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku ze dne 1. 9. 2022 doručenou jí dne 16. 9. 2022 ani na předžalobní upomínku ze dne 4. 1. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil na základě listinných důkazů následující skutková zjištění: Žalovaná je od 6. 5. 2019 registrována jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], TP č. [anonymizováno] (výdej dat z registru vozidel na č.l. 26 - 27). Žalobkyně dne 1. 9. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP. Žalovanou upozornila, že vozidlo [registrační značka], [příjmení]: ZC [bankovní účet], TP č. [anonymizováno], nákladní automobil s hmotností nad 3,5 t do 12 t, jehož je žalovaná dle registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, nebylo v období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022, tj. 105 dní, pojištěno na základě zákonného povinného ručení. Předpis příspěvku za toto období činí 15 225 Kč (105 dní po 145 Kč) a žalovaná jej měla uhradit nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně rovněž požadovala částku 300 Kč jako náklady uplatnění, pokud nebude v dané lhůtě příspěvek uhrazen (výzva k úhradě na č.l. 12 vč. informace o doručení na č.l. 7). Žalobkyně zaslala žalované další upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 12. 2022 (upomínka na č.l. 11). Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne 4. 1. 2023 žalované předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky (předžalobní upomínka na č.l. 9 vč. doručenky na č.l. 10). 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je od 6. 5. 2019 registrována jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [příjmení]: ZC [bankovní účet], TP č. [anonymizováno]. Žalobkyně jí dne 1. 9. 2022 zaslala výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 15 225 Kč za období 105 dní po 145 Kč/den od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Žalovaná byla poučena, že pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, žalobkyně bude požadovat rovněž náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Dne 7. 12. 2022 zaslala žalobkyně žalované opakovanou upomínku k zaplacení a právní zástupkyně žalobkyně jí dne 4. 1. 2023 zaslala předžalobní výzvu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná je povinna dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) po celou dobu, kdy je registrována jako vlastník/provozovatel vozidla dle registru silničních vozidel. Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidel dle registru silničních vozidel má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí částku 145 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je žalovaná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla jí lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla jí potřebné zákonné poučení. Žalovaná přesto ve stanovené lhůtě příspěvek za období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022 žalobkyni neuhradila a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku s příslušenstvím (výrok I.). 6. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 740 Kč (účast na jednání soudu) dle § 7 bod 4., § 11 odst. 1 a § 14b odst. 3 AT, paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a 14b odst. 5 písm. b) AT, a náhrady DPH 21 % ve výši 680,40 Kč. 7. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty jiné než obecné neshledal soud žádný důvod.