7 C 82/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím sestávající se z částky 10 000 Kč kterou žalovanému poskytl jako podnikatelský úvěr, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a sankcí za prodlení s úhradou úvěru ve výši 2 500 Kč. Žalobce k tomu uvedl, že se žalovaný zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, zaregistroval na jeho internetových stránkách [webová adresa] a zaslal žalobci žádost o poskytnutí úvěru. Žalobce mu následně zaslal návrh smlouvy obsahující mimo jiné výši úvěru a jeho splatnost. Žalovaný návrh akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou, čímž se při uzavírání smlouvy legitimoval. Smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru byla mezi účastníky uzavřena dne 28. 4. 2022 a téhož dne žalobce poukázal částku 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen po pěti splátkách do dne 6. 7. 2022. Žalovaný žalobci nezaplatil ničeho, přestože se jej žalobce pokoušel (neúspěšně) telefonicky kontaktovat a dne 19. 7. 2022 mu odeslal předžalobní upomínku. Žalobce se proto kromě jistiny dožaduje (v souladu s článkem 8.1 Smlouvy) i jednorázových sankcí v celkové výši 2 500 Kč (500 Kč za každou z pěti splátek, u nichž byl žalovaný v prodlení) a (v souladu s článkem 3.1 Smlouvy) poplatku za poskytnutí úvěru, jehož celková výše, počítaná za každý den čerpání úvěru od jeho poskytnutí do splatnosti poslední splátky, činí 7 000 Kč. Kromě výše uvedeného žalobce požaduje i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru a náhradu nákladů řízení. Pokud by soud neshledal nárok z titulu smlouvy důvodným, požadoval přiznání jistiny, jako bezdůvodné obohacení. 2. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. 3. Soud posoudil žalobcem založené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobce převedl dne 28. 4. 2022 na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného částku ve výši 10 000 Kč (prokázáno potvrzením o korunové platbě a potvrzením o provedené platbě ze dne 28. 4. 2022). Nebylo však prokázáno, že žalobce sjednal tvrzenou smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] právě s žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o podnikatelském úvěru uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Listina obsahuje uvedení telefonního čísla a čísla účtu, ovšem z ničeho neplyne, že tímto číslem a účtem disponoval právě a pouze žalovaný a že jeho uvedení v textu dokládá, že právě on projevil svou vůli tuto smlouvu sjednat. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla s žalovaným uzavřena. Předmětný dokument ohledně ověřovací korunové bezhotovostní platby navíc bez uvedení data zaplacení není dostatečným důkazem skutečnosti, že právě a jen žalovaný mohl být a byl osobou uzavírající předmětnou smlouvu a že žalovaný skutečně projevil svou vůli k právnímu jednání. Žalobce soudu předložil výzvu žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 19.7.2022, kterou soud provedl k důkazu spolu s podacím lístkem rovněž ze dne 19. 7. 2022. 5. Ze souhlasu se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Žádné další důkazy nebyly založeny, ani z obsahu spisu nevyplynuly. 6. Soud z moci úřední připojil výstup z lustrace týkající se žalovaného z informačního systému ISZR, výstupy z živnostenského rejstříku a evidence obyvatel týkající se žalovaného. 7. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobce prokázal, že právě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, avšak neprokázal, že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru. 8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o.z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobce přijal částku 10 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno, takže je povinen je žalobci vydat. Žalovaný tak neučinil, proto bylo v tomto rozsahu žalobě vyhověno. Nebylo-li prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, nebylo možno shledat, že by se žalovaný zavázal zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru (7 000 Kč) a sankci za prodlení s úhradou splátek (2 500 Kč). V tomto rozsahu soud proto žalobu zamítl včetně příslušenství. 10. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení z prodlení ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru, žalovaný tak byl v prodlení počínaje od 7. 7. 2022. 11. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž s ohledem na datum počátku prodlení žalovaného (7. 7. 2022, jak je uvedeno výše) činí výše zákonného úroku z prodlení 15 % ročně. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Procesní úspěch a neúspěch žalobce se téměř rovnal (žalobce uspěl co do částky 10 000 Kč a úroku z prodlení, neuspěl co do částky 9 000 Kč a úroku z prodlení), soud proto konstatoval, že oba účastníci byli úspěšní v přibližně stejném poměru, a rozhodl tak, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo, navíc úspěšnějšímu žalovanému náklady nevznikly. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.