8 C 134/2023-109 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 448 Kč, neboť žalovaný měl v rozporu s uzavřenou pojistnou smlouvou provozovat své vozidlo za účelem provozování taxislužby. Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 4. 6. 2020, které trvalo do 3. 6. 2021. Žalovaný v ní uvedl užití vozidla ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka] jako běžné užití. Žalovaný měl žalobkyni způsobit porušením zákonných povinností při sjednání pojištění majetkovou škodu spočívající v tom, že nepravdivě uvedl, že vozidlo užívá běžně, přičemž dle žalobkyně měl vozidlo užívat k provozování taxislužby. Majetková škoda odpovídá rozdílu mezi předepsaným pojistným žalovanému, tj. 4 362 Kč, a pojistným, které by bylo žalovanému předepsáno, uvedl-li by pravdivě informaci o užívání vozidla jako vozidla taxislužby, tj. 21 810 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznal, a to ani zčásti, neboť se nedopustil protiprávního jednání, v jehož příčinné souvislosti by žalobkyni vznikla škoda. Uvedl, že v rozhodném období trvání pojištění (od 4. 6. 2020 do 3. 6. 2021) neužíval vozidlo k jiným než osobním účelům. Vozidlo totiž využíval k provozování taxislužby před počátkem pojištění, přičemž registrační značka tohoto vozidla zůstala v seznamu Ministerstva dopravy v důsledku jakési setrvačnosti. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný jako fyzická osoba určená rodným číslem uzavřel s žalobkyní smlouvu o pojištění vozidel [číslo] (dále jen„ smlouva“), v níž uvedl, že vozidlo užívá k běžnému užití (prokázáno smlouvou, pojistkou ze dne 11. 6. 2020 a výpisem z účtu – platbou 4 362 Kč od žalovaného žalobkyni). Datum počátku pojištění bylo stanoveno na den 4. 6. 2020 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno smlouvou). Žalovaný měl povinnost při sjednání pojištění pravdivě a úplně uvést veškeré informace potřební ke sjednání pojištění; pokud by tyto povinnosti nesplnil, byl upozorněn na eventualitu, že mu za pojistnou událost vyplatí méně peněz nebo odepřou pojistné plnění (prokázáno pojistnými podmínkami pojištění vozidel). Dne 29.3.2021 žalobkyně žalovaného upozornila na nesrovnalosti v pojistné smlouvě a vyzvala jej k doplatku pojistného ve výši 17 448 Kč (prokázáno upozorněním z 29.3.2021). Vozidlo žalovaného bylo evidováno jako vozidlo taxislužby v období od 29. 6. 2018 do 13. 4. 2021 (prokázáno přípisem – poskytnutím údajů z RPSD od Ministerstva dopravy ze dne 4. 9. 2023). Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2788 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Podle § 2800 odst. 1 o. z. bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Dle § 2808 odst. 1 o. z. porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § [číslo], má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v § 2789. Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § [číslo]. Podle § 2809 o. z. pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný. Soud neshledal náhradu škody z důvodu uvedení nepravdivých informací při uzavírání smlouvy jako přípustnou možnost sankce, neboť v tomto případě schází nejen kauzální nexus (= příčinná souvislost) mezi jednáním žalovaného (nepravdivé uvedení užití vozidla při uzavírání pojistné smlouvy) a škodou žalobkyně, ale schází též existence škody samotné. Soud na začátek uvádí, že nemá pochyb o tom, že žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy nepravdivé informace, když definoval způsob užití vozidla jako běžné. Tím dle hodnocení soudu porušil povinnost stanovenou mu v § 2788 odst. 1 o. z. Žalovaný si přitom musel být při sjednávání smlouvy dne 4. 6. 2020 vědom, že předmětné vozidlo figuruje v evidence vozidel taxislužby, neboť žalovaný o výmaz z evidence sám požádal, přičemž vozidlo bylo z evidence vyřazeno až dne 13. 4. 2021. Soud ovšem nepovažuje za rozhodné, zdali automobil žalovaného byl v rozhodném období evidován jako vozidlo taxislužby. Třebaže žalovaný uvedl nepravdivý údaj při sjednávání smlouvy, nezakládá tato skutečnost nárok na náhradu škody doplatkem pojistného, jak jej žalobkyně požaduje. Následky porušení povinnosti stanovené v § 2788 odst. 1 o. z. jsou vyjmenovány v § 2800 odst. 1 o. z., § 2808 odst. 1 o. z. a § 2809 o. z., tedy žalobkyně má možnost od smlouvy odstoupit do dvou měsíců od zjištění nepravdivé informace nebo v důsledku pojistné události snížit či odepřít případné pojistné plnění. Žádné z uvedených speciálních ustanoveních o.z. nepamatuje na náhradu škodu spočívající v doplatku pojistného. Sankce za nesplnění povinnosti uvádět pravdivé informace při sjednávání pojištění jsou tedy v o. z. zcela zřetelně upraveny a zákon na ně pamatuje jejich výčtem. Sama žalobkyně uvedla, že o registraci vozu žalovaného jako taxislužba se dověděla již koncem roku 2020, přesto ve lhůtě dle § 2788 o.z. dvou měsíců od smlouvy uzavřené v polovině roku 2020 neodstoupila. První reakcí žalobkyně byla až výzva z 29.3.2021, tedy 3 měsíce, před koncem pojistné doby, k odstranění nesrovnalostí ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalobkyni žádná skutečná škoda porušením povinnosti žalovaného při uzavírání smlouvy nevznikla, žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Nad rámec uvedeného soud podotýká, že i kdyby přistoupil na právní konstrukci žalobkyně, ta se neúčastí na jednání zbavila možnosti poučení soudem dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů k výši škody, neboť žalované období neodpovídá době, kdy byl vůz veden v registru jako taxi. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 261 Kč Tyto náklady sestávají výhradně z nákladů vynaložených na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty předmětu sporu ve výši 17 448 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý z čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. odpor a vyjádření k žalobě ze dne 19. 5. 2023, 3. vyjádření ze dne 8. 8. 2023 a 4. účast na jednání dne 7. 11. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 480 Kč ve výši 1 781 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalovaného. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.