8 C 153/2023-78 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 16. 8. 2023 domáhala zaplacení částky celkem 14 124 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 13. 7. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě uvedená právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v částce 12 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to do 12. 8. 2022, této povinnosti ale nedostála a sjednanou částku řádně a včas neuhradila. Vedle samotné jistiny úvěru spolu s úrokem z prodlení tak žalobkyně nárokuje v důsledku porušení primární povinnosti v souladu s uzavřenou smlouvou a připojenými obchodními podmínkami dále také kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 872,88 Kč, zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení od 13. 8. 2022 do 6. 2. 2023, v celkové výši 2 124 Kč, náhradu nákladů vymáhání pohledávky ve výši 651 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2023 s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15. 2. 2023. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 29. 5. 2023 předžalobní upomínku, na tuto však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila. K vytýkacímu usnesení soudu žalobkyně v rámci doplnění žaloby ze dne 5. 9. 2023 uvedla, že v důsledku nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalované z procesní opatrnosti bere svou žalobu zpět co do částky 100 Kč jako kapitalizovaného úroku a částky 2 124 Kč jako kapitalizované smluvní pokuty. Žalobkyně se tedy nadále po žalované domáhala pouze částky 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč ve výši 15 % ročně od 10. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 872,88 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela dne 13. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] (prokázáno Smlouvou o úvěru ze dne 13. 7. 2022 spolu s Obchodními podmínkami [právnická osoba]) dle které se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím do dne 12. 8. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronickou formou na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Z přiložené historie transakcí na účtu vedeného u [právnická osoba], vyplývá, že původním věřitelem byla dne 10. 12. 2021 odeslána částka ve výši 12 000 Kč na stejné číslo účtu, které žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru (prokázáno výpisem z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně). Žalovaná svou povinnost nesplnila, a to ani z části. Dne 28. 11. 2022 nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022). Žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky dne 15. 2. 2023 a následně jí dnem 29. 5. 2023 zaslala předžalobní výzvu k plnění (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 spolu s podacím archem ze dne 16. 2. 2023 a Předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023 spolu s podacím archem ze dne 5. 6. 2023). Žalovaná přes uvedené na svůj dluh ničeho neuhradila. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může vzít za řízení žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě uvedeného soud shledal, že žalovaná v souladu s uzavřenou smlouvou čerpala od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve formě úvěru v celkové výši 12 000, přičemž tyto se spolu s příslušenstvím zavázala splatit nejpozději dne 12. 8. 2022, na uvedené však žalovaná ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně ujednala se žalobkyní postoupení svých pohledávek žalobkyni a toto postoupení žalované oznámila dne 15. 2. 2023, nato ji vyzvala k zaplacení dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění. Ohledně žalobkyní požadovaného nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 124 Kč a nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč žalobkyně vzala žalobu v uvedeném rozsahu dne 5. 9. 2023 zpět. Jelikož žaloba byla vzata částečně zpět před prvním jednání ve věci, neobesílal soud žalovanou za účelem zjištění jejího stanoviska k tomuto zpětvzetí a řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. V ostatním nárok žalobkyně zůstal nedotčen. Žalobkyni v důsledku uvedeného vznikl vůči žalované nárok na úhradu jistiny ve výši 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z dané částky ode dne 10. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 872,88 Kč a náhrady nákladů vymáhání pohledávky ve výši 651 Kč. Soud proto shledal žalobu v rozsahu těchto částek za důvodnou a v tomto rozsahu jí vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 11 900 Kč s přísl. z částky 14 124 Kč, uspěla tedy z 84 %. Naopak neuspěla v části, v níž vzala žalobu zpět a zavinila tak zastavení řízení (2 224 Kč, tedy z 16 %). Při plném úspěchu by jí náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění, 4. změna žaloby-částečné zpětvzetí). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 400 Kč za čtyři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 336 Kč. Celkové náklady 2 736 Kč. Žalobkyně však uspěla z 84 %, náleží jí proto náhrada nákladů řízení z 68 % ([číslo]); 68 % z částky 2 736 Kč pak činí po zaokrouhlení (1 860,48) 1 861 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, které byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.