8 C 116/2024-46 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 882,01 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených vyúčtování za poskytnuté služby. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 4. 11. 2016 účastnickou smlouvu č. 52302039, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit sjednanou cenu za služby. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 11 423,01 Kč za vyúčtování za období od 13. 1. 2023 do 12. 2. 2023, splatné dne 27. 2. 2023 a částky 459 Kč za vyúčtování za období od 13. 12. 2022 do 12. 1. 2023, splatné dne 27. 1. 2023.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém podání ze dne 9. 10. 2024 a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Žalobkyně s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu č. 1500288718 na telefonní číslo , tel. číslo, v níž se žalovaný zavázal platit vyúčtované služby od žalobkyně (prokázáno účastnickou smlouvou č. 1500288718 ze dne 4. 11. 2016). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování poskytovaných služeb za období od 13. 12. 2022 do 12. 1. 2023 se splatností 27. 1. 2023 v částce 456 Kč za m-platby a zprostředkovatelského poplatku za m-platby ve výši 3 Kč (prokázáno vyúčtováním č. 1402441323 ze dne 13. 1. 2023). Za následující období od 13. 1. 2023 do 12. 2. 2023 vystavila žalovanému vyúčtování poskytovaných služeb se splatností 27. 2. 2023 v částce 11 375 Kč za m-platby a zprostředkovatelského poplatku za m-platby ve výši 48,01 Kč (prokázáno vyúčtováním č. 1400791423 ze dne 13. 2. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024 a potvrzením podání ze dne 1. 8. 2024).Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací.Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že s žalovaným uzavřela smlouvu dle § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, na základě níž žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a umožnila mu realizovat m-platby, které pro něj zprostředkovávala. Za tyto služby pak vystavila žalovanému dvě výše uvedená vyúčtování. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyní předložena vyúčtování (byť zčásti) uhradil. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 371/2013 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Z toho částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu a dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tedy částka 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.