10 C 244/2025-62 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že- dne 16. 8. 2025 při jízdě na lince B metra,- dne 12. 4. 2022 při jízdě na lince č. 3 tramvaje,- dne 21. 10. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 11. 11. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 6. 12. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 9. 1. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 16. 2. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 15. 3. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 4. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 24. 4. 2023 při jízdě na lince č. 15 tramvaje,- dne 23. 6. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 28. 6. 2023 při jízdě na lince č. 23 tramvaje,- dne 10. 7. 2023 při jízdě na lince č. 3 tramvaje,- dne 7. 9. 2023 při jízdě na lince č. 17 tramvaje,- dne 27. 2. 2024 při jízdě na lince č. 12 tramvaje,- dne 16. 5. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 17. 4. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 6. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 8. 2024 při jízdě na lince č. 22 tramvaje,- dne 1. 10. 2024 při jízdě na lince č. 9 tramvaje,hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný ani v jednom případě neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně za každý jednotlivý případ mohla požadovat jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které žalovaný ovšem přes předžalobní výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Soud proto postupoval podle citovaného ustanovení, když dospěl k závěru, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se po doručení žaloby k této výzvě nevyjádřil, přičemž k výzvě byla připojena doložka, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud z „Hlášeních o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to- dne 16. 8. 2025 při jízdě na lince B metra,- dne 12. 4. 2022 při jízdě na lince č. 3 tramvaje,- dne 21. 10. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 11. 11. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 6. 12. 2022 při jízdě na lince B metra,- dne 9. 1. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 16. 2. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 15. 3. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 4. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 24. 4. 2023 při jízdě na lince č. 15 tramvaje,- dne 23. 6. 2023 při jízdě na lince B metra,- dne 28. 6. 2023 při jízdě na lince č. 23 tramvaje,- dne 10. 7. 2023 při jízdě na lince č. 3 tramvaje,- dne 7. 9. 2023 při jízdě na lince č. 17 tramvaje,- dne 27. 2. 2024 při jízdě na lince č. 12 tramvaje,- dne 16. 5. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 17. 4. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 6. 2024 při jízdě na lince B metra,- dne 27. 8. 2024 při jízdě na lince č. 22 tramvaje,- dne 1. 10. 2024 při jízdě na lince č. 9 tramvaje,přičemž na výzvu kontrolora se ani v jednom případě neprokázal platnou jízdenkou a ani jízdné a přirážku k jízdnému na místě nezaplatil. Výši jízdného 30 Kč a výši přirážky k jízdnému 1 500 Kč má soud za prokázanou Ceníkem jízdného PID a Smluvními přepravními podmínkami PID ve znění účinném ke dni uskutečnění shora uvedených jízd. Odeslání předžalobní upomínky je prokázáno podacím lístkem ze dne 21. 2. 2025 a podacím lístkem ze dne 4. 3. 2025.5. Soud při právním posouzení věci vycházel z následujících ustanovení právních předpisů ve znění účinném ke dni uskutečnění shora uvedených jízd.6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka stanovená žalobkyní v jejich přepravních podmínkách tento limit splňuje.10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.11. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože z provedených listinných důkazu nevyplývá, že by jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil následně, je nárok žalobkyně důvodný.12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v den uskutečnění jízd, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 128 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 600 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Výše odměny advokáta byla konkrétně stanovena za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci – tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby.14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když v dané věci neshledal důvody pro stanovení odlišné lhůty.