12 C 163/2025-14 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 34 994 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi stranami dne 6. 1. 2025. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému celkem částku 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla na účet určený žalovaným a zbytek ve výši 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal žalobkyni vedle jistiny uhradit smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně. Žalobkyně požaduje smluvní úrok v kapitalizované výši 2 013 Kč a dále se domáhá smluvní pokuty ve výši a to 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tedy celkem 1 184 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení žalovaného se splátkou převyšující 20 dní, a to v celkové výši 1 497 Kč. Náklady žalobkyně činí v souladu se smlouvou 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalobkyně je požaduje v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2025. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Strany spolu uzavřely dne 6. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně. Celkové RPSN úvěru bylo sjednáno ve výši 39,2 %. Strany si dále sjednaly ve smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Kromě toho má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení žalovaného se splátkou převyšující 20 dní. Náklady činí v souladu se smlouvou 100 Kč za každou odeslanou upomínku. (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 1. 2025) Z částky 30 000 Kč žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 27 500 Kč, částku 2 500 Kč zaslala na účet zprostředkovatele. (potvrzení o provedení transakce ve výši 27 500 Kč, potvrzení o provedení transakce ve výši 2 500 Kč) Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil. (žalovaný netvrdil opak) Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění a předžalobní výzvu ze dne 26. 4. 2025. (oznámení o zesplatnění a předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2025, podací lístek ze dne 26. 4. 2025)5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 500 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný jistinu vrátit spolu s úrokem 27,28 % % ročně. RPSN úvěru činilo 39,2 %. Strany si dále sjednaly ve smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení žalovaného se splátkou převyšující 20 dní. Náklady činí v souladu se smlouvou 100 Kč za každou odeslanou upomínku.9. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 66 % ročně. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v měsíci leden 2025, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,63 % p. a.10. Soud má za to, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 27,28 % ročně a roční procentní sazba nákladů ve výši 39,2 % ve spojení se zbývajícími ujednáními týkajícími se smluvních pokut a paušalizovaných nákladů spojených s prodlením žalovaného zakládají jednostrannou a neodůvodněnou výhodnost smlouvy.11. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného.12. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil, přičemž úvěr byl sjednán ve výši 30 000 Kč, z nichž žalovaný skutečně obdržel 27 500 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 27 500 Kč.13. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně mu k tomu v předžalobní výzvě ze dne 26. 4. 2025 určila přiměřenou lhůtu 7 dnů ode dne odeslání. Výzva k plnění byla odeslána dne 26. 4. 2025. Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 3. 5. 2025. Počínaje následujícím dnem se žalovaný ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 27 500 Kč od 4. 5. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části se žaloba zamítá.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 34 994 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 27 500 Kč a nevyhověno v částce 7 494 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 20 006 Kč, což je po zaokrouhlení 57,17 % předmětu řízení.15. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 4 304 Kč sestávající ze soudního poplatku 1 400 Kč a z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a. t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 2 100 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění), soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a náhradu DPH ve výši 504 Kč.16. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 57,17 % z 4 304 Kč činí 2 460,60 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.17. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.