12 C 311/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 27 227 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč spolu s úrokem ve výši 450 Kč, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 5 400 Kč, poplatkem za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatkem za zaslání SMS upomínek ve výši 800 Kč, poplatkem ve výši 1 000 Kč za zaslané upomínky a smluvní pokuty ve výši 5 877 Kč, to vše dle smlouvy o úvěru uzavřené dne 18. 3. 2024 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále též jako , právnická osoba, “). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou postoupením. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalované, žalovaná žalobkyni ničeho dalšího neuhradila.2. Žalovaná uvedla, že ve věci uzavřená smlouva je absolutně neplatná, a to kvůli RPSN smlouvy, které v době uzavření činilo 773,79 %. Žalovaná po splatnosti smlouvy o úvěru uzavřela s , právnická osoba, sérii dalších smlouvy, které měly za cíl prodloužit splatnost původní smlouvy. Vždy v jejich rámci došlo ke sjednání dalších poplatků, až se RPSN smlouvy vyšplhalo až na 5 395,58 %. Samotné řetězení smluv je dle žalované v rozporu s dobrými mravy, když judikatura Nejvyššího soudu pro ujednání o posunutí splatnosti úvěru shledal v souladu s dobými mravy růst RPSN pouze čtyřikrát. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně a její právní předchůdkyně nedostatečně posoudili její úvěruschopnost, což také vyvolává absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve věci. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 11 325 Kč, tedy by tato částka měla být započtena proti dlužné jistině ve výši 15 000 Kč. Rozdíl ve výši 3 675 Kč navrhla žalovaná uhradit ve splátkách ve výši 1 000 Kč.3. Soud vyzval žalobkyni, aby doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sdělila soudu, že potřebné údaje nemá k dispozici, tedy bere žalobu zpět v rozsahu 14 227 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 30. 8. 2024 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala pouze jistiny ve výši 15 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud z toho důvodu řízení výrokem II. tohoto rozsudku řízení zastavil co do 14 227 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 30. 8. 2024 do zaplacení. Předmětem řízení zůstává 13 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 2 000 Kč od 30. 8. 2024 do 14. 4. 2025.4. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bez jednání.5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: , právnická osoba, zaslala žalované dne 18. 3. 2024 na účet č. , č. účtu, částku ve výši 13 000 Kč. (viz potvrzení o platbě u , právnická osoba, ) Číslo účtu , č. účtu, uvedla žalovaná při styku s , právnická osoba, jako své. , právnická osoba, uvedla jako svůj účet , č. účtu, . (viz smlouvu o spotřebitelském úvěru) Žalovaná uhradila na účet , právnická osoba, č. , č. účtu, dne 15. 4. 2024 2 925 Kč a dne 27. 5. 2024 6 390 Kč. (viz printscreen z internetového bankovnictví) Od , právnická osoba, nabyla pohledávku za žalovanou společnost , právnická osoba, ke dni 20. 11. 2024. (viz smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2024) Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od , právnická osoba, ke dni 20. 11. 2024. (viz další smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2024) Žalovaná uhradila na účet č. , č. účtu, dne 14. 1. 2025 500 Kč, dne 5. 2. 2025 500 Kč a dne 20. 3. 2025 500 Kč. (viz výpis z účtu u , jméno FO, ) Dne 14. 4. 2025 uhradila žalovaná na tentýž účet 500 Kč. (viz výpis z účtu u , Anonymizováno, ) Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 1. 9. 2025, v které jí vyzvala k úhradě dluhu na č. účtu , č. účtu, . (viz předžalobní výzvu a podací lístek , právnická osoba, ) Z toho soud usuzuje, že jednotlivé platby ve výši 500 Kč zasílala žalovaná na účet žalobkyně.6. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované bez právního důvodu na účet celkem 15 000 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 11 325 Kč, tedy je povinna jí dle § 2991 odst. 1 o. z. vrátit celkem 3 675 Kč.8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl co do 3 675 Kč.9. Co do částky 9 325 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 30. 8. 2024 do 14. 4. 2025 soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 27 227 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 3 675 Kč a nevyhověno v částce 23 552 Kč, když žaloba byla co do 9 325 Kč zamítnuta a co do 14 227 Kč zastavena s ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní. V řízení tak byla úspěšnější žalovaná. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalované představuje částka 19 877 Kč, což je po zaokrouhlení 73 % předmětu řízení.11. Celkové účelně vynaložené náklady žalované činí náhrada nákladů řízení účastníka nezastoupeného advokátem v celkové výši 450 Kč za podané vyjádření ve věci dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť v souladu se závěry plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, je na místě vyloučit uplatnění podzákonného právního předpisu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., který určuje náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka. Paušální náhrada 300 Kč za úkon se bez zjevného důvodu liší od náhrady přináležející advokátem zastoupenému účastníkovi. Vzniká tak bezdůvodná nerovnost mezi stranami civilního sporu, která je dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nepřípustná. Soud shledal, že takto vzniklou mezeru v právu je zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu s obdobným postupem nastíněném Nejvyšším soudem v jeho rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Přiznaná náhrada nákladů žalované ve výši 73 % z 450 Kč činí 329 Kč12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., věta za středníkem, a to formou splátkového kalendáře s měsíční splátkou ve výši 1 000 Kč vždy do 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem, po němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť jediné splátky. Soud přihlédl jak k majetkovým poměrům žalované, tak k výši splácené částky, kterou může žalovaná splatit po čtyřech měsících. To dle soudu neklade přílišnou zátěž na žalobkyni.