24 C 104/2022-204 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 28. 3. 2022 zpočátku domáhal po žalované zaplacení částky 600 000 Kč s odůvodněním, že dne , datum, měl dopravní nehodu, kterou zavinil řidič vozidla, jenž bylo v rámci povinného ručení pojištěno u žalované. V žalobě žalobce uvedl, že touto žalobou nárokuje nárok na výplatu pojistného plnění, a to ze dvou důvodů, jednak jako náhradu nemajetkové újmy, tzv. bolestného, kdy tuto nemajetkovou újmu utrpěl v souvislosti s léčbou následků nehody, s tím pak souvisí i nárok na cestovní náhrady za cesty na rehabilitace, dále žalobce nárokuje tzv. ušlý zisk. Je fyzickou podnikající osobou a v důsledku léčby následků dopravní nehody se nemohl věnovat svému podnikání. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k plnění, k čemuž se ale nevyjádřila.2. Na výzvu soudu poté žalobce doplnil žalobní tvrzení podáním z 26. 4. 2022 tak, že žalobce musel podat nekompletní žalobu, aby nedošlo k promlčení nároku. S žalovanou probíhá řešení o vypořádání nároku, k čemuž přiložil korespondenci. Žalovaná vede pojistnou událost pod číslem , hodnota, . Komunikace s žalovanou byla zahájena na základě předžalobní výzvy z 21. 3. 2022. K nehodě došlo , datum, . Účastníkem nehody byl žalobce, který řídil své vozidlo , typ vozidla, pod registrační značkou , SPZ, a pan , jméno FO, , který řídil nákladní vozidlo , typ vozidla, pod registrační značkou , SPZ, a byl pojištěn v rámci povinného ručení u žalované. Nehoda byla řešena Policií ČR. Viníkem nehody je škůdce a poškozeným žalobce. Žalobce již vede ohledně jiných nároků v této věci řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , Anonymizováno, , v němž žádá žalobce úhradu nároku na opravu vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla. Žalobce rozebírá své nároky takto: 1) k nároku na ušlý zisk uvádí žalobce, že je osoba samostatně výdělečně činná, ač má celkem dvě živnostenská oprávnění, tak reálnou činností žalobce je obchodní zprostředkování. Dále se žalobce věnuje organizaci florbalových turnajů. Žalobce nárok na úhradu ušlého zisku určil podle daňového přiznání za rok 2018. Žalobce byl podle své praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , celkem 113 dní. V roce 2018 dosáhl podle daňového přiznání zisku ve výši 585 600 Kč: 365 x 113 = 181 295 Kč. K druhému nároku na cestovní náhrady uvádí žalobce, že žádá za cesty z trvalého bydliště žalobce do , právnická osoba, . Celkem se jednalo o 33 cest na rehabilitaci, k nimž doložil přiloženou lékařskou dokumentaci. Vzdálenost mezi trvalým bydlištěm žalobce a , právnická osoba, je 27 km (27 x 2 za cestu zpět). Nárok uplatňuje podle vyhlášky o sazbách základní náhrady za používání silničních motorových vozidel. Žalobce v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb. určuje jako náhradu za jednu cestu částku 500 Kč a vypočítává nárok 540 x 33 = 17 820 Kč. Třetím posledním nárokem žalobce je nemajetková újma spočívající ve způsobených duševních útrapách, kterou žalobce nárokuje v souladu s § 2956 a 2958 o. z. Zranění žalobce jsou uvedena v přiložené lékařské dokumentaci a tímto je činí součástí skutkových tvrzení žalobce. Výpočet žalobce provedl podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Žalobce sám podle této metodiky ocenil peněžitou náhradu za vytrpěnou bolest na částku ve výši 400 000 Kč. Žalobce pro účely ocenění vytrpěné bolesti objednal znalce k vypracování znaleckého posudku. Do částky 400 000 Kč žalobce taktéž počítá faktické náklady na léčbu, například cestu na rehabilitace a částky vynaložené na nákup léků.3. Žalovaná se k tato doplněné žalobě vyjádřila podáním ze dne 30.5.2022 tak, že nárok neuznává, má za to, že žalobce nesplnil povinnost tvrzení a povinnost důkazu, v žalobě absentuje objektivně ověřitelné vysvětlení, jak žalobce dospěl k výpočtu dílčí částky náhrady za jednu cestu na rehabilitace, rovněž je zcela bez důkazního základu žalobcem uplatněný nárok na náhradu vytrpěných bolestí, a ne zcela podložený je i nárok na náhradu ušlého zisku. Žalovaná sdělila, že ze strany žalobce byl nárok na náhradu ušlého zisku uplatněn poprvé dopisem z 21. 3. 2022. Nárok na náhradu cestovních nákladů pak byl vůči žalované žalobcem uplatněn teprve prostřednictvím žaloby. Žalovaná připomněla § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který stanoví lhůtu k ukončení šetření tři měsíce od oznámení, respektive uplatnění konkrétního nároku. Vzhledem k tomu, že nárok na pojistné plnění plynoucí z náhrady společenského uplatnění žalobce byl v tomto případě oznámen žalované 21. 3. 2022, respektive pokud jde o nárok na náhradu cestovních nákladů dne 28. 3. 2022, měla žalovaná tři měsíce na to, aby za součinnosti žalobce nashromáždila potřebnou dokumentaci k co nejrychlejšímu ukončení šetření a zaujetí konečného stanoviska k uplatněnému nároku. Tato možnost však byla žalované podáním žaloby dne 28. 3. 2022 ze strany žalobce odejmuta. S ohledem na citované zákonné ustanovení je patrné, že žaloba byla podána předčasně. Je zcela nevýznamné, že žalobce poskytl žalované ke vznesenému nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění lhůtu k plnění do sedmi dnů od sepsání výzvy z 21. 3. 2022, jelikož žalovaná měla k šetření pojistné události co do vzneseného nároku zákonnou lhůtu tří měsíců. Dopis žalobce ze dne 21. 3. 2022 nelze co do nároku na náhradu ušlého zisku považovat za výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Žalobce tedy nesplnil obligatorní podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení v případě úspěchu ve věci. Žalovaná se připojila k návrhu žalobce na přerušení soudního řízení do řádného provedení šetření nároků žalobce uplatněných v tomto řízení v rámci likvidace škodné události.4. Usnesením ze dne 3. 6. 2022 č. j. 24 C 104/2022-42 bylo řízení k návrhu stran přerušeno. Právní moc 23. 6. 2022.5. Podáním došlým soudu 1. 6. 2023 požádal žalobce o pokračování v řízení. Uvedl, že v mezičase došlo ze strany žalované k částečnému uspokojení nároku žalobce, a proto tento bere žalobu v rozsahu částky 550 000 Kč zpět a navrhl co do této částky zastavení řízení. K výzvě soudu poté žalobce doplnil uvedené podání podáním došlým soudu 4. 9. 2023 tak, že zaslal potvrzení o výplatě a uvedl, že z nároků specifikovaných žalobcem bylo zcela uhrazeno bolestné a ztráta na výdělku, dále pak menší částky za léky. Naopak nebyl uhrazen nárok ohledně způsobených duševních útrap. Tento nárok měl být namísto částky 400 000 Kč s ohledem na početní chybu uplatněn ve výši 400 885 Kč. Po zpětvzetí žaloby do výše 550 000 Kč nadále pokračují v řízení nároky: nárok na cestovní náhrady ve výši 17 520 Kč, nárok na duševní útrapy ve výši 32 480 Kč.6. Podáním došlým soudu 16. 11. 2023 žalobce doplnil, že se s žalovanou dohodl, že ve vztahu k částce, v níž byla žaloba vzata zpět, tedy 550 000 Kč, nebude ani jedna ze stran požadovat po druhé náhradu nákladů řízení. Ohledně zbytku zažalovaného nároku ve výši 50 000 Kč skládajícího se z cestovních náhrad ve výši 17 520 Kč a duševních útrap ve výši 32 480 Kč nadále proběhne spor, jelikož žalovaná tyto částky neuznala. Uvedené částky byly vypočteny takto: cesta z trvalého bydliště žalobce do , právnická osoba, , celkem se jednalo o 33 cest na rehabilitace, vzdálenost je 27 km (27 x 2 i za cestu zpět) a tento nárok uplatňuje žalobce podle vyhlášky č. 358/2019 sb. a za jednu cestu účtuje částku 500 Kč. Výpočet nároku je následující: 540 x 33 = 17 820 Kč. Částku ve výši 32 480 Kč žalobce považuje za adekvátní symbolickou satisfakci nemajetkové vzniklé v důsledku vyšší nepohody diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu v důsledku dopravní nehody, jíž byl obětí.7. Usnesením ze dne 17. 1. 2024 č. j. 24 C 104/2022–53 bylo řízení co do částky 550 000 Kč zastaveno, právní moc 3. 2. 2024.8. Žalovaná se po těchto doplněních dále ve věci vyjádřila tak, že namítá nesprávnost procesního postupu žalobce ohledně nároku na náhradu duševních útrap, který má spočívat v údajném omezení mobility žalobce. Namítla, že žalobce v rámci žaloby datované 28. 3. 2022 ani v rámci jejího doplnění datovaného 26. 4. 2022 vůči žalované neuplatnil nárok spočívající v náhradě duševních útrap spočívajících v diskomfortu žalobce při řízení a pohybu v silničním provozu, kterého se žalobce dovolává v podání ze dne 16. 11. 2023. Jak vyplývá z doplnění žaloby datovaného 26. 4. 2022, žalobce se v rámci nároku, který vyčíslil částkou 400 000 Kč, domáhal náhrady vytrpěných bolestí a dále náhrady nákladů na léčbu své osoby. V rámci uvedeného podání nedošlo k uplatnění předmětného nároku právem předepsaným způsobem. V doplnění žaloby datované 26. 4. 2022 absentují jakákoliv žalobní tvrzení ohledně omezení žalobce v možnosti pohybu a řízení v silničním provozu. Jelikož se žalobce nárokem spočívajícím v omezení mobility dovolává odlišných skutkových tvrzení než těch, která se týkají nároku na náhradu vytrpěných bolestí, správným postupem by žalobce měl žádat soud o změnu žaloby. Pokud se tedy nyní žalobce domáhá předmětného nároku n