29 C 68/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 24 550 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi stranami dne 1. 6. 2024. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované celkem částku 4 000 Kč a na základě dodatku ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne 1. 6. 2024 byla tato částka navýšena na 20 000 Kč. K opakovanému čerpání úvěru žalovanou docházelo postupně v období od 1. 6. 2024 do 4. 6. 2024. Žalovaná se zavázala žalobkyni vedle jistiny uhradit smluvní úrok ve výši 40,00 % měsíčně. Žalobkyně se domáhá nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 1 450 Kč, které sestávají z nákladů na vymáhání odpovídající částce 150 Kč při třech dnech po splatnosti, 500 Kč při sedmi dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Vzhledem k tomu, že žalovaná je po splatnosti více než 218 dnů, náklady na vymáhání tak činí 1 450 Kč. Vedle toho požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky úvěru ve výši 3 100 Kč, a to od 3. 9. 2024 do 4. 2. 2025 ve výši 0,10 % denně z částky 20 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2024. Žalovaná dosud žalobkyni ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 1. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru a dodatek ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč. Uvedená částka byla žalovanou čerpána od 1. 6. 2024 do 5. 6. 2024 (vizte přehled čerpání a výpisu z účtu žalované). Žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 40,00 % z jistiny měsíčně. Celkové RPSN úvěru bylo sjednáno ve výši 5512 % (vizte smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 6. 2024). Strany si dále sjednaly ve smlouvě (s odkazem na sazebník poplatků) náhradu nákladů na vymáhání odpovídající částce 150 Kč při třech dnech po splatnosti, 500 Kč při sedmi dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají (vizte sazebník poplatků). Vzhledem k tomu, že žalovaná je po splatnosti více než 218 dnů, náklady na vymáhání činí 1 450 Kč. Vedle toho si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky úvěru, kterou žalovaná kapitalizovala ve výši 3 100 Kč (vizte smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 6. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2024 (vizte předžalobní výzvu ze dne 18. 12. 2024).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná jistinu vrátit spolu s úrokem 40,00 % měsíčně. RPSN úvěru činilo 5512 %. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 66 % ročně. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v září 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,70 % p. a. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 40,00 % ročně a roční procentní sazba nákladů ve výši 5512 % jsou pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nepřiměřené.9. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované.10. Žalovaná dosud žalobkyni ničeho neuhradila, přičemž úvěr byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru a vzhledem k tomu, že žalovaná celou částku ve výši 20 000 Kč obdržela, ale nevrátila, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 20 000 Kč.11. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně mu k tomu v předžalobní výzvě ze dne 18. 12. 2024 určila lhůtu sedmi dní. Výzva k plnění byla odeslána dne 20. 12. 2024 a doručena podle § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tedy 27. 12. 2024. Nejpozději měla tedy žalovaná plnit 4. 1. 2025. Počínaje následujícím dnem se žalovaná ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, částky 3 100 Kč a částky do výše 1 450 Kč soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky vyplývají ze smlouvy, kterou soud posoudil jako neplatnou.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 24 550 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 20 000 Kč a nevyhověno v částce 4 550 Kč, tedy její úspěch ve věci činil 81,47 %, zatímco úspěch žalované činil 18,53 %. Rozdíl neúspěchu žalované oproti neúspěchu žalobkyně představuje 62,94 %.13. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 801 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 228 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 300 Kč za 2 úkony právní služby učiněné před 1. 1. 2025 (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. výzva k plnění) a 400 Kč za 1 úkon učiněný po 1. 1. 2025 (1. podání žaloby). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (resp. § 14b odst. 6 písm. a) a.t. ve znění od 1. 1. 2025), a náhradu DPH ve výši 273 Kč.14. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 62,94 % z 2 801 Kč činí 1 762,95 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.