36 C 155/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 191 122,35 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu č. , hodnota, , dle které žalované poskytla služby běžného účtu. Dne 23. 7. 2018 uzavřely strany Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na jehož základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 322 723 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 008 Kč, skládající se z jistiny a úroku ve výši 7,9 % p. a.. Splátky úvěru byly žalovanou řádně hrazeny v období od 18. 8. 2018 do 18. 4. 2025. Počínaje splátkou splatnou dne 18. 5. 2025 však žalovaná neuhradila žádnou další platbu. Dále strany dne 19. 11. 2018 uzavřely Dodatek č. , hodnota, , na jehož základě žalobkyně žalované poskytla kontokorent do výše 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nesplácela poskytnutý úvěru a porušila podmínky pro užívání kontokorentu, přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého dluhu a dne 3. 7. 2025 žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná se dále na svém běžném účtu dostala do nepovoleného debetu ve výši 572,51 Kč.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 20. 6. 2012 Rámcovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované specifikované bankovní a platební služby (prokázáno Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ). Dne 19. 7. 2017 uzavřely Dodatek č. , hodnota, , dle kterého byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, (prokázáno Dodatkem č. , hodnota, ). Dne 23. 7. 2018 strany uzavřely Dodatek č. , hodnota, , na jehož základě žalobkyně poskytla žalované na její účet úvěr ve výši 322 723 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 008 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,9 %, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 8,20 % (prokázáno Dodatkem č. , hodnota, , Dokladem o načerpání úvěru). Dne 19. 11. 2018 žalobkyně s žalovanou uzavřely Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého žalobkyně umožnila žalované čerpat kontokorent až do výše 50 000 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % a roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 20,63% (prokázáno Dodatkem č. , hodnota, ). Žalovaná úvěr v období od 18. 8. 2018 do 18. 4. 2025 řádně splácela, počínaje dnem 18. 4. 2025 se však dostala do prodlení (prokázáno Přehledem plateb). Zároveň žalovaná porušila podmínky poskytnutí kontokorentu (prokázáno Přehledem čerpání a splácení kontokorentu, Podmínkami pro čerpání kontokorentu). Žalovaná se rovněž dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 572,51 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu před podáním žaloby, a to částky 142 820,95 Kč za poskytnutý úvěr, částky 52 407,67 Kč za kontokorent a částky 572,51 Kč za nepovolený debet na běžném účtu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2025).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely po posouzení úvěruschopnosti žalované smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované prostředky do sjednané výše a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a uhradit sjednané úroky. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 322 723 Kč a kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit veškeré poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými smluvními úroky, neboť z poskytnutého úvěru uhradila pouze částku 140 549,84 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok uplatněný žalobou v plné výši. Dále žalobkyni náleží částka 572,51 Kč představující debet na běžném účtu ke dni zesplatnění pohledávky jakožto bezdůvodného obohacení žalované dle § 2993 o.z.6. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.7. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej žalobkyni od požadovaného data 13. 7. 2025, tedy od 10. dne po zesplatnění úvěru.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 557 Kč. Tato částka je tvořena pouze zaplaceným soudním poplatkem (přesněji 7 646Kč za již zaplacený soudní poplatek a dalších 1 911 Kč za uložený doplatek na soudním poplatku), neboť žalobkyně další náhradu nákladů nepožadovala.9. Výrokem III. tohoto rozsudku soud žalobkyni uložil doplatit zdejšímu soudu soudní poplatek za podanou žalobu. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 7 646 Kč. Předmět řízení ovšem činí částku 191 122,35 Kč, což dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků odpovídá soudnímu poplatku ve výši 9 557 Kč. Rozdíl mezi zaplaceným soudním poplatkem od žalobkyně a soudním poplatkem, který měl být žalobkyni uložen (v dané věci totiž nešlo dle judikatury ESLP vydat elektronický platební rozkaz), tedy činí částku 1 911Kč.10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.