38 C 490/2024-114 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.11.2024 došlou zdejšímu soudu dne 26.11.2024 domáhal zaplacení částky ve výši 111 771 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 111 771 Kč za dobu od 22.11.2024 do zaplacení. Uvedl, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 12.11.2008 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou; pojištění zaniklo výpovědí. Žalobce zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 144 936 Kč, žalovaná žalobci v průběhu smlouvy vyplatila pojistné plnění ve výši 23 100 Kč a při skončení pojistné smlouvy vyplatila odkupné ve výši 10 065 Kč. Žalobce se domáhal vydání částky 111 771 Kč jako bezdůvodného obohacení, jelikož pojistnou smlouvu měl za neplatnou pro rozpor se zákonem a evropským právem, přičemž žalovaná částka představuje rozdíl mezi žalobcem zaplaceným pojistným na jedné straně a žalovanou vyplaceným pojistným plněním a odkupným na straně druhé.2. Vysvětlil, že předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění, tj. pojištění spojené s investičním fondem. Podle čl. 1 písm. a) Speciálních pojistných podmínek flexibilního životního pojištění (dále jen „SPP“ či „Speciální pojistné podmínky“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkových pojištění, úrazových pojištění a investic do kapitálové hodnoty smlouvy. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do kapitálové hodnoty smlouvy, což je pojistná rezerva dle čl. 1 písm. b) SPP, přičemž rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky, náklady a cena pojistného dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní bude zahrnuta.3. Žalobce dále poukázal na to, že pojistná smlouva odkazuje na Sazebník poplatků, se kterým však žalobce nebyl seznámen. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobce tak tvrdil, že Sazebník poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 4 SPP), která jsou na obsahu Sazebníku poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.4. Žalobce považoval shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet odměny, kterou má žalobce zaplatit, tj. pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila.5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Žalovaná potvrdila, že s žalobcem uzavřela dne 11.12.2008 pojistnou smlouvu č. , hodnota, na produkt flexibilní životní pojištění, smlouvu považovala za platnou. Tvrdila, že smlouva byla ukončena ke dni 31.12.2019 uplynutím doby, tj. skončila 5 let před podáním žaloby. Rovněž potvrdila, že žalobce za dobu trvání smlouvy uhradil žalované částku 144 936 Kč, žalovaná vyplatila pojistné plnění ve výši 23 100 Kč a odkupné ve výši 10 065 Kč.6. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Uvedla, že žalobce uhradil poslední platbu žalované dne 2.12.2019 a žaloba byla doručena soudu dne 26.11.2024, tudíž v posledních dvou letech před podáním žaloby žalobce žalované ničeho neuhradil; nárok tak měla za promlčený ve dvouleté subjektivní době. Stejně tak považovala nárok za promlčený i v tříleté objektivní době, jelikož žalobce neuhradil ani v posledních třech letech před podáním žaloby žalované jakékoliv peněžité plnění. Poukázala na dle ní ustálenou judikaturu, dle které není důvod, proč by neměla být objektivní promlčecí doba aplikována u smluv o investičním životním pojištění, a rovněž že není důvod, aby byla vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy.7. Žalovaná považovala pojistnou smlouvu za platnou, jelikož žalobce byl seznámen se Sazebníkem poplatků. Žalobce byl v rámci zprostředkovatelského procesu seznámen s parametry pojistné smlouvy i se Sazebníkem poplatků, který navíc byl k dispozici na obchodních místech žalované, u jejích obchodních zástupců nebo na webových stránkách žalované. Žalobce byl současně pravidelně informován mj. o výši zaplaceného pojistného, průměrném ročním zhodnocení, zhodnocení za uplynulé období, stavu kapitálové hodnoty smlouvy, odkupném. Rovněž odmítla, že by pojistná smlouva obsahovala zneužívající ujednání ve smyslu směrnice, když napadané ustanovení nemohou být neurčitá a současně zneužívající. V této souvislosti poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7.11.2024, sp. zn. 33 Cdo 3113/2023.8. Žalovaná jednání žalobce považovala za účelové s cílem získat zpět finanční prostředky investované do pojištění, přičemž poukázala na to, že žalobce byl pojištěn pro případ smrti z jakýchkoliv příčin, pro případ smrti následkem úrazu, pojištěny měl trvalé následky úrazu, pracovní neschopnost z důvodu nemoci a denní odškodné a úrazovou hospitalizaci.9. Žalobkyně v souvislosti s namítaným promlčením uvedla, že objektivní dobu nelze aplikovat u promlčení, jelikož by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Současně poukázala na to, že v dané věci se jedná o formulářové smlouvy, žalovaná těží z vlastní nepoctivosti a ujednání naplňují § 56 odst. 3 písm. g) obč. zák.10. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.11. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že dne 11.12.2008 žalobce a žalovaná uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, , produktem bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou (viz protokol z jednání ze dne 10.3.2025).12. Z pojistné smlouvy (č.l. 8-9, duplicitně na č.l. 31, přičemž soud konstatuje, že se jedná o návrh smlouvy č. , hodnota, ) a pojistky (potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na č.l. 28) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.1.2009, žalobce se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 098 Kč. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to do dne výročí trvání pojištění v kalendářním roce, ve kterém žalobce dosáhne věku 65 let. Pojistná smlouva obsahovala prohlášení žalobce, že byl seznámena se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy , Anonymizováno, 2 a se Speciálními pojistnými podmínkami flexibilního životního pojištění. Pojistná smlouva sama (resp. návrh na uzavření pojistné smlouvy) neobsahovala nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného. V kolonce pojistná částka „pro případ smrti“ je uvedena částka ve výši 100 000 Kč, dále v kolonce „smrt následkem úrazu“ 200 000 Kč, v kolonce „trvalé následky úrazu“ 200 000 Kč, v kolonce „pracovní neschopnost“ 300 Kč /den, v kolonce „denní odškodné“ 300 Kč/den, rovněž je zatrženo připojištění k dennímu odškodnému.13. Dle čl. 1 písm. a) SPP (č.l. 37-38) je flexibilní životní pojištění definováno jako komplexní spojení životního pojištění, doplňkových pojištění, úrazových pojištění a investic do kapitálové hodnoty smlouvy. Dle čl. 1 písm. b) SPP se kapitálovou hodnotou smlouvy rozumí pojistná rezerva stanovená platnými pojistně-technickými postupy pro jednotlivou smlouvu, vyjádřená v Kč. Podle čl. 3 písm. c) SPP se pojistné používá podle platných pojistně-technických prav