43 C 243/2024-114 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši 18 652,45 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení, zčásti kapitalizovanými). Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, 2021 žalobkyně uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovaném aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Žalobkyně dále dne , datum, 2021 uzavřela s žalovaným dodatek č. , hodnota, k této rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu, na jehož základě se žalovaný zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu dne , datum, 2022 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 17 852,45 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku (v tomto případě 800 Kč) nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 17 852,45 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 776,70 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni , datum, 2022. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni , datum, 2022. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 17 852,45 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 17 852,45 Kč od 24. 10. 2022 do 20. 11. 2022 spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky 17 852,45 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 17 852,45 Kč od 3. 11. 2022 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 3. 11. 2022, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 776,70 Kč za období ode dne 1. 8. 2022 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 23. 10. 2022. Žalobkyně požaduje od 21. 11. 2022 smluvní úrok 15 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění.2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jak konkrétně a na základě jakých konkrétních informací a dokladů posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného a z čeho vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Zároveň ji upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě soudu předložila přehled žádostí o úvěr (aplikační data), úvěrovou zprávu o žalovaném a dále tvrdila, že vycházela z informací, které žalovaný žalobkyni sám poskytl a z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného (tedy ze zmiňované úvěrové zprávy).3. V této věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný má občanství Ukrajiny. Soud proto prvně zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.) určuje pro danou věc zvláštní jurisdikční pravidla, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle této smlouvy. Pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla na základě uzavřené rámcové smlouvy – smlouvy o poskytnutí kontokorentu. Jde tedy o soukromoprávní sankci za nesplnění smluvní povinnosti. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, neboť žalovaný má na území Česka povolen pobyt. Na základě dotazu na Ředitelství služby cizinecké policie (č. l. 82) soud zjistil, že žalovaný měl na území České republiky pobyt povolen a to od , datum, 2021 do , datum, 2021 za účelem zaměstnanecké karty. Smluvní závazkové vztahy se pak dle článku 48 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Na základě ustanovení rámcové smlouvy – podmínek pro používání kontokorentu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným si strany ujednaly, že tato smlouva se bude řídit právním řádem České republiky, když dle závěrečných ustanovení podmínek se smlouva o kontokorentu i případné spory mezi stranami řídí českým právem a dále se veškeré smluvní vztahy, které vzniknou uzavřením Smlouvy o kontokorentu, řídí a vykládají v souladu s právním řádem České republiky, zejména občanským zákoníkem, zákonem číslo 284/2009 Sb., o platebním styku, zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případně dalšími souvisejícími právními předpisy.4. Žalovanému byl dále z důvodu neznámého pobytu v řízení ustanoven opatrovník, který navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nárok neuznává. Namítal, že k prokázání vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného dosud nebyly žalobkyní předloženy žádné listiny a není tak možné ověřit správnost žalobních tvrzení ohledně toho, jakým způsobem byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr, ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jakož i s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39. Dále sporoval výši požadované částky.5. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, 2021 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovaném aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Žalobkyně dále dne , datum, 2021 uzavřela s žalovaným dodatek č. , hodnota, k této rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu, na jehož základě poskytnula žalovanému částku ve výši 17 862,45 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednané úroky (prokázáno rámcovou smlouvou č. , hodnota, o našich službách, včetně platebních na č.l. 23–24 spisu, dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, na č.l. 11-12 spisu ze dne , datum, 2021, podmínky pro používání kontokorentu na č.l. 15–18 spisu, podmínky pro používání kontokorentu na č.l. 19–22 spisu, ceník žalobkyně účinný od , datum, 2020 na č.l. 6 spisu, formulář , Anonymizováno, na č.l. 7-8 spisu, přehledem čerpání a splácení kontokorentu na č.l. 9 spisu, výpis z běžného účtu na č.l. 25–26 spisu).7. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy, žalobkyně ho zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou vyzvala k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 17 852,45 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 776,70 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni , datum, 2022. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni , datum, 2022 (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu, tzv. Předžalobní výzva ze dne 24. 10. 2022 na č.l. 27 spisu, podací arch na č.l. 10 spisu, odesílatel , právnická osoba, , je zde uveden žalovaný, č. zásilky , Anonymizováno, ).8. Nebylo prokázáno, a to i přes výzvu soudu dle §118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a že by měla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Z prohlášení žalovaného ve shora uvedené smlouvě to nelze vyvodit, neboť splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; není možné, aby se tohoto břemene zprostil jen tím, že si nechá od spotřebitele podepsat libovolné prohlášení v tomto směru. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele by tím byl zcela popřen, neboť namísto vyvíjení odborné činnosti by poskytovateli postačovalo opatřit si formální prohlášení spotřebitele, jehož se ale právě zákon snaží proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod. chránit uložením těchto povinností poskytovateli spotřebitelského úvěru.9. Opatření dostatečných podkladů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nelze vyvodit ani z přehledu žádostí o úvěr, z aplikačních dat k žalovanému na č.l. 102 spisu, dokladu totožnosti žalovaného na č.l. 48-49 spisu, kdy se jed