43 C 70/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2025 se žalobkyně, která je provozovatelem distribuční soustavy plynu, domáhala po žalovaném vydání měřícího zařízení – plynoměru typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese , adresa, , Česká republika v místě spotřeby (, Anonymizováno, ) č.: , Anonymizováno, (dále také jen „plynoměr“), za účasti jejího pověřeného zástupce. V žalobě dále uvedla, že žalovaný je na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese shora uvedeného odběrného místa, kde je také osazeno měřící zařízení – plynoměr. Společnost , Jméno žalobce, . byla na základě fúze sloučena se zanikající společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Na společnost , Jméno žalobce, , jako na nástupnickou společnost, přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, . Z důvodu ukončení smluvního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem byl žalovaný vyzván nejdříve v žádosti o zpřístupnění měřidla za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu ze dne 22. 4. 2024, následovně prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně byl vyzván dne 9. 9. 2024 předžalobní upomínkou ke zpřístupnění měřidla. Žalovaný však na výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Jelikož žalovaný je státním příslušníkem Velké Británie, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských neobsahuje kolizní normy, které by se na tuto věc dali aplikovat, vycházel soud s ohledem na bydliště, resp. sídlo obou účastníků na území České republiky, z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, může být žalovaný žalován ve členském státě, kde má bydliště. Žalovaný má na území České republiky své bydliště, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem v této věci právo místa, kde vznikl následek porušení zákonné povinnosti žalovaného, tedy místo, kde se nachází plynoměr, jež žalovaný odmítá žalobkyni vydat, tedy české právo.4. Usnesením ze dne 7. 4. 2025, č. j. 43 C 70/2025-28 vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení (doručeno dne 22. 4. 2025) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Žalovaný na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů souhlasí. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a tento postup také navrhla. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání.6. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:7. Právní předchůdkyně žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy a žalovaná jako zákazník, podepsali dne 22. 12. 2022 smlouvu o připojení k distribuční soustavě , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně připojit odběrné plynové zařízení žalovaného v odběrném místě na adrese na adrese , adresa, k distribuční soustavě a umožnit mu odběr plynu po uzavření smlouvy o dodávce plynu s obchodníkem, přičemž součástí smlouvy byla příloha č. , hodnota, o instalovaném měřícím zařízení – plynoměru (důkaz: smlouva ze dne 22. 12. 2022 o připojení k distribuční soustavě a příloha č. , hodnota, této smlouvy) a zároveň žalovaný jako zákazník podepsal dne 22. 12. 2022 s žalobkyní , právnická osoba, ., jako obchodníkem smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, kterou se obchodník zavázal dodávat žalovanému do uvedeného odběrného místa plyn (důkaz: smlouva ze dne 22. 12. 2022 o sdružených službách dodávky zemního plynu). Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 22. 4. 2024 žádala žalovaného o zpřístupnění měřidla za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu (důkaz: dopis ze dne 22. 4. 2024). Žalovaný však na výzvu nereagoval, a to ani po předžalobní upomínce ze dne 9. 9. 2024 (důkaz: upomínka před žalobou – výzva ke zpřístupnění měřidla ze dne 9. 9. 2024 spolu s podacím archem , právnická osoba, ).8. Po právní stránce soud věc posoudil jako porušení povinnosti žalovaného jako zákazníka umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy, která odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavila, přístup k měřicímu zařízení za účelem odebrání měřicího zařízení podle ust. § 71 odst. 6 zákona č. 458/200 Sb., energetický zákon, a proto se žalobkyně domáhá důvodně jeho vydání (ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl (výrok I).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalované přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 8 776 Kč. Tato částka se skládá z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby (výzva k plnění žalovaného) ve smyslu ust. § 11 odst. 2 dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“); dále z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení), dále z částky 2 300 Kč za jeden úkon právní služby ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 advokátního tarifu (sepis a podání žaloby); dále z částky 600 Kč za dva s tím související režijní paušály po 300 Kč ve smyslu ust. § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, z částky 450 Kč za jeden s tím související režijní paušál, a dále z částky odpovídající 21 % DPH (1 176 Kč), kterou je právní zástupkyně žalobkyně podle zvláštního právního předpisu povinna odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů, a dále z částky 2.000 Kč za soudní poplatek. Úkony učiněné do 31. 12. 2024 jsou účtovány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 31. 12. 2024. Úkony učiněné od 1. 1. 2025 jsou účtovány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění novelizující vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.