8 C 92/2025-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně jeho doplnění ze dne 3. 9. 2025 domáhala zaplacení částky 17 696,94 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že po ověření úvěruschopnosti žalované uzavřela dne 21. 7. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované téhož dne částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 17,99 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 402 Kč. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 2. 11. 2024. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 14 512,55 Kč, kapitalizovaný řádný úrok ve výši 1 425,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 413,30 Kč a dlužné poplatky ve výši 345,89 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2025.2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.3. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 7. 2020 včetně Ceníku pro Půjčku žalobkyně soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem 17,99 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 402 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 8. 2020. V čl. 4.2 smlouvy se žalovaná zavázala v souvislosti s úvěrem platit veškeré ceny podle ceníku žalobkyně, zejména cenu za vyřízení úvěru ve výši 200 Kč, cenu za vedení splátkového účtu a ceny za případné další sjednané doplňkové služby. V čl. 7.1 smlouvy si žalovaná sjednala pojištění úvěru spočívají v pojištění proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti v částce 38 Kč měsíčně. V čl. 8.1 smlouvy bylo sjednáno, že se porušením podmínek této smlouvy rozumí mimo jiné případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením vece než dvou splátek. V takovém případě je žalobkyně dle čl. 8.2 smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník žalobkyně (čl. 11.9 ve spojení s čl. 1 smlouvy).5. Z analýzy nájemného v České republice k roku 2019 soud zjistil, že průměrné tržní nájemné bytu v Praze činilo částku 287 Kč za metr čtvereční pronajímané plochy.6. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce květen a červen 2020 soud zjistil, že žalované byla na tento účet připisována mzda od společnosti , právnická osoba, ve výši cca 32 000 Kč čistého měsíčně.7. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc červenec 2020 soud zjistil, že částka 20 000 Kč byla připsána na účet žalované dne 21. 7. 2020.8. Z listin nazvané Podklady pre súdne konanie č. ZUV_235, Vyplacení úvěru v budoucnosti č. ZUV_220, Výpis z bankovej knihy č. ZUV_227, Stav úvěru v minulosti č. ZUV_231 a Zoznam splátok úvěru č. ZUV_435 soud zjistil, že žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, výši dluhu a veškeré pohyby na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná poslední řádnou splátku uhradila dne 10. 7. 2024 a žalobkyně přistoupila ke dni 2. 11. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalovaná následně až dne 27. 2. 2025 uhradila částku 1 608,11 Kč. Na uvedeném účtu je evidován celkový dluh žalované ve výši 17 696,94 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 512,55 Kč, kapitalizovaného řádného úroku ve výši 1 425,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 413,30 Kč a dlužných poplatků ve výši 345,89 Kč.9. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 10. 2024 včetně poštovního podacího archu a dopisu žalobkyně ze dne 2. 7. 2025 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.10. Na základě zjištění učiněných z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 7. 2020 smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované téhož dne částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 17,99 % ročně a sjednanými poplatky dle ceníku žalobkyně splácet v měsíčních splátkách po 402 Kč. Úvěruschopnost žalované posoudila žalobkyně na základě statistických údajů a znalosti výše příjmu žalované, neboť byla žalované na účet vedený u žalobkyně zasílána mzda. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne 10. 7. 2024 a žalobkyně tak přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 2. 11. 2024. Naposledy žalovaná dne 27. 2. 2025 uhradila částku 1 608,11 Kč, která byla žalobkyní započtena na úhradu poplatků. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 512,55 Kč, kapitalizovaného řádného úroku ve výši 1 425,20 Kč (tj. úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 14 512,55 Kč od 3. 11. 2024 do 6. 8. 2025), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 413,30 Kč (tj. úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 14 512,55 Kč od 4. 11. 2024 do 6. 8. 2025) a dlužných poplatků ve výši 345,89 Kč za pojištění úvěru proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti dle čl. 7.1 smlouvy a ceníku žalobkyně. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.15. Žalobkyně a žalovaná uzavřely po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky, které byla žalovaná povinna řádně splácet v dohodnutých splátkách. Žalovaná nesplnila své povinnosti, když nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nesplnila svou povinnost k vrácení všech poskytnutých peněžních prostředků spolu se sjednanými smluvními úroky a poplatky, dostala se od následujícího dne po zesplatnění úvěru do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyně má dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují dle § 151 odst. 3 o. s. ř. částku 1 000 Kč za uhrazení soudního poplatku a paušální náhradu náležející účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, která je stanovena dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud přiznal žalobkyni paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (tj. návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, která činí 300 Kč za každý úkon. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 600 Kč.17. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek.