11 C 17/2026-15 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky jako dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou se žalovanou uzavřela dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobce, respektive formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do 5. 7. 2025 Dlužnou částku však neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od splatnosti úvěru do zaplacení poplatky za prodlení s úhradou splátek ve výši 2 500Kč a poplatku za každý den poskytnutí úvěru ve výši 7 000Kč2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně dokládala své tvrzení o uzavření smlouvy o listinou nazvanou Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . V této listině je jako uvedena žalobkyně a jako klient žalovaná. U žalované jsou vyplněny údaje o jejím rodném čísle, IČ, telefonním čísle, emailu adrese podnikání a číslo bankovního účtu. Dále je zde uvedeno, že je žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč Kč, splatný převodem na její číslo účtu, a žalovaná se úvěr zavazuje splatit do 5. 7. 2025. Listina je podepsána jednatelem žalobkyně, avšak není opatřena podpisem žalované, u podpisu klienta je pouze uvedeno „kod SMS verifikace:9842“. Z dopisu , právnická osoba, . ze dne 23. 1. 2026 , že žalovaná je majitelem účtu, na který byla dne 27. 4. 2025 od společnosti uvedené žalobkyní zaslána platba 10 000Kč.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nárazem mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. V posuzované věci žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostředky komunikace na dálku v internetové aplikaci žalobkyně. Žalovaná se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu a zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté jí byl zaslán návrh smlouvy, který akceptovala svým úkonem zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou.11. Podepisování elektronického dokumentu upravuje § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle něhož k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronicky dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem, než způsobem uvedeným v § 5 (toto ustanovení upravuje podepisování elektronických dokumentů ve vztahu k veřejnoprávní instituci – poznámka soudu). Z důvodové zprávy k § 7 tohoto zákona vyplývá, že v případě těchto právních jednání je možné použít všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS, tedy elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon tak rozšiřuje paritu s vlastnoručním podpisem i na tyto typy elektronických podpisů.12. Náležitosti elektronického podpisu upravuje přímo použitelný předpis EU, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS). Toto nařízení v článku 3 definuje pojmy jím užívané, zejména elektronickou identifikaci, jíž se myslí postup používání osobních identifikačních údajů v elektronické podobě, které jedinečně identifikují určitou fyzickou či právnickou osobu nebo fyzickou osobu zastupující právnickou osobu, dále osobní identifikační údaje, jimiž se myslí soubor údajů umožňujících určit totožnost fyzické či právnické osoby nebo fyzické osoby zastupující právnickou osobu, dále pojem autentizace, jíž se myslí elektronický postup, který umožňuje potvrdit elektronickou identifikaci fyzické či právnické osoby nebo původ a integritu dat v elektronické podobě. Dále definuje pojem zaručený elektronický podpis, jímž se míní elektronický podpis, který splňuje požadavky čl. 26 eIDAS. Podle tohoto článku zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; d) je k datům, které jsou tímto podpisem podepsány, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS je pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem) elektronický podpis postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu.13. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že zadání kódu, který byl zaslán na telefonní číslo formou SMS a poté dopsán na úvěrovou smlouvu, nesplňuje všechny podmínky – požadavky na kvalitu zaručeného elektronického podpisu stanovené v článku 26 eIDAS. Podpis pomocí SMS kódu, který vygenerovala žalobkyně, neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu a důvěryhodně nezaručuje identitu podepisující osoby ve smyslu nařízení eIDAS. Žalovaná nedisponovala daty pro vytváření elektronických podpisů, která může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou. Kód zaslaný formou SMS na telefonní číslo, k němuž ani nemusela mít podepisující výhradní přístup, taková data nepředstavuje. Úvěrová smlouva tak nebyla elektronicky podepsána.14. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzené ověření majitele účtu – neboť ani tyto důkazy neprokazují, že předloženou smlouvu uzavřela žalobkyně právě s žalovaným a neplyne z nich žádná vůle žalované k uzavření smlouvy o úvěru a v tom znění, které žalobkyně předložila.15. Poskytnutí peněžních prostředků žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy, na jehož základě byla částka poskytnuta). Soud proto žalobu shledal důvodnou ohledně jistiny dluhu v částce 10 000 Kč toto plnění přiznal na základě ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud zavázal žalovaného vydat žalobkyni částku 10 000 Kč Kč včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. V rozsahu tohoto nároku, tj. v částce 9 500 Kč proto soud žalobu zamítl.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66,94 Kč, přičemž tato částka představuje 2,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,28 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,72 %). Tyto náklady se