27 C 53/2026-46 – Obvodní soud pro Prahu 8

ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2026:27.C.53.2026.1
Datum: 2026-06-09
Předmět: o zaplacení 71 317,60 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2390 z. č. 89/2012 Sb.
smlouva o úvěru
O co šlo: o zaplacení 71 317,60 Kč s příslušenstvím (§ 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2390 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dne 28. 3. 2025 uzavřela se žalovanou distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 43 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím. Konec kreditového rámce měl nastat 19. 9. 2026. Žalobkyně dne 28. 3. 2025 vyplatila žalované úvěr ve výši 43 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, .2. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne 28. 7. 2025. Žalovaná přes výzvu nezaplatila dluhy z úvěru.3. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni- jistinu úvěru ve výši 43 000 Kč,- smluvní úrok ve výši 25 649,07 Kč,- poplatek za vyplacení “tranše úvěru” ve výši 855,70 Kč,- poplatek za službu „Presto“ ve výši 330 Kč,- poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 65,88 Kč (tj. celkem 69 900,65 Kč),- smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z „dlužné částky“ od 28. 4. 2025 do 27. 7. 2025 ve výši 1 416,95 Kč,- zákonný úrok z prodlení z částky 44 251,58 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.4. Vyjádření žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.5. Zjištěné skutečnosti. Soud má za prokázány následující skutečnosti.6. Dne 28. 3. 2025 spolu žalobkyně se žalovanou uzavřely Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazují kopie „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , hodnota, “ ze dne 28. 3. 2025, kopie listin „Všeobecné obchodní podmínky platné pro revolvingový spotřebitelský úvěr „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ platné od 27. 5. 2024, „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a „Informace pro spotřebitele“.7. Dne 28. 3. 2025 žalobkyně poskytla žalované 43 000 Kč na její účet č. , č. účtu, . Prokazuje to kopie „Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ s datem 28. 3. 2025, „Autorizace ověření totožnosti“ ze dne 28. 3. 2025 a „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , hodnota, “ ze dne 28. 3. 2025.8. Dopisem ze dne 2. 11. 2025 zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 73 378,21 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 720 Kč. Prokazuje to kopie dopisu „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 2. 11. 2025 a „Potvrzení o podání doporučené zásilky“ s datem podání 5. 11. 2025.9. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 17. 4. 2026 č. j. 27 C 53/2026-12 k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný významný důkaz.10. Žalobkyně tvrdila, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované vedených společností CNCB, která provozuje a spravuje registry NRKI a BRKI. Při ověřování si prý nejprve zjistila u žalované informace o celkovém počtu členů domácnosti, počtu členů domácnosti s příjmem, pravidelných měsíčních výdajích a čistých měsíčních příjmech žalované. Čistý měsíční příjem následně žalobkyně ověřila na základě informací o bankovním účtu žalované. Žalobkyně dále tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalované v některých registrech, konkrétně v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, hledaných osob PČR, politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku, registru „sankční seznamy“ a „interních registrech historie“ žalované. Tyto skutečnosti žalobkyně prokazovala kopiemi „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“, „Obecnými principy posuzování a filozofie Společnost“, „Identifikovanými příjmy“ a kopií občanského průkazu žalované.11. Listiny „Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“, „Identifikované příjmy“ a kopie občanského průkazu o konkrétních poměrech žalované nic neprokazují.12. „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“ obsahuje údaje, které měla sdělit žalovaná, ale žalobkyně neprokázala, že je řádně ověřovala. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, že by ověřovala příjmy a výdaje žalované, např. na bydlení, potraviny apod.13. Žalobkyně nepředložila důkaz, že by lustrovala žalovanou ve výše uvedených registrech. Žalobkyně nepředložila ani žádný důkaz ke skutečnosti, že měla k dispozici výpisy z účtu žalované či její výplatní pásky.14. Soud shrnuje, že žalobkyně řádně nezjišťovala příjmy a výdaje žalované, ani její další poměry.15. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.16. Závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, aniž by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě ní dne 28. 3. 2025 poskytla žalované 43 000 Kč. Dne 5. 11. 2025 zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.17. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru.18. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru.19. Smlouva o úvěru je neplatná, protože žalobkyně před jejím uzavřením řádně nezkoumala a neposoudila úvěruschopnost žalované.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. V daném případě žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou byla proto uzavřena neplatně.23. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména na zaplacení poplatků, úroků a smluvních pokut.24. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.25. Žalobkyně přes výzvu soudu neuvedla, zda, popř. kdy a kolik, žalovaná zaplatila v souvislosti se smlouvou o úvěru, případně na splacení jakých dluhů žalobkyně platby použila; nepředložila ani požadovanou tabulku umoření. Neučinila tak přes upozornění, že pokud výzvě nevyhoví, tak nebude ve věci úspěšná.26. Za situace že nebylo zjištěno zda, popř. kdy a kolik, žalovaná žalobkyni zaplatila, soud nemohl zjistit, jestli žalovaná do nynější doby něco, popř. kolik, vrátila na jistině úvěru. Je totiž možné, že žalovaná na úhradu dluhu něco zaplatila, ale tyto platby nebyly použity na úhradu jistiny, ale na něco jiného, např. na úhradu neplatně sjednaných úroků, smluvní pokuty apod. V důsledku toho soud nemohl žalobě, byť zčásti, vyhovět. Soud proto žalobu zamítl.27. Smlouva o úvěru je neplatná rovněž proto, že je nemravná, což soud uvádí jen pro úplnost. Nemravná je kvůli nepřiměřeným ujednáním v neprospěch dlužníka, a to nejen kvůli ujednání o úroku ve výši 0,51 % denně (186,15 % ročně; RPSN 412,88 %).28. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a tak by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. měla proti žalobkyni právo na náhradu nák

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)