15 C 100/2018-368 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal určení, že do pasiv dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelém dne 9.5.2017 (dále též jen„ [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“ či„ zůstavitel“), vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č.j. 13 D 609/2017, náleží pohledávka žalobce ve výši 2.022.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že: 1/Dne 28.10.2016 vystavil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na řad žalobce směnku vlastní na částku 2.380.000 Kč. Směnka je splatná 31.12.2020, 2/ v listopadu 2016 žalobce půjčil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 6.000 EUR, kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žádost o půjčku zdůvodnil tak, že peníze potřebuje pro nákup osobního vozidla [anonymizována dvě slova] pro svého zetě. Při přepočtu v tehdejším kurzu á 27 Kč/EUR šlo o půjčku ve výši 162.000 Kč, 3/ v listopadu 2016 žalobce půjčil Ing. [jméno] [příjmení] částku 200.000 Kč. Obnos 200.000 Kč byl předán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v hotovosti v restauraci [anonymizována dvě slova] u [obec]. Předání peněz byla přítomna [celé jméno svědkyně], [datum narození], a obchodní partner [příjmení] [jméno] [příjmení], pan [jméno] z Německa, 4/ v lednu 2017 žalobce zapůjčil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 180.000 Kč, kterou mu předal v hotovosti během cesty autem do [anonymizováno] za obchodním partnerem [příjmení] [jméno] [příjmení], panem [jméno], 5/v únoru 2017 žalobce předal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 600.000 Kč za účelem nákupu 22.000 EUR. Dle informací žalobce měl zůstavitel požadovanou částku EUR obstarat, ale vzhledem k jeho hospitalizaci a následnému úmrtí k předání EUR nedošlo. Dne 23.1.2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedl na účet žalobce částku 1.500.000 Kč. Tato částka byla dle dohody [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se žalobcem určena k úhradě dluhů jmenovaného vzniklých po vystavení směnky, tj. po datu 28.10.2016 v celkové výši 542.000 Kč a zbytek ve výši 958.000 Kč k úhradě směnečného závazku. Dne 9.5.2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zemřel. Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č.j. 13 D 609/2017 s tím, že prováděním úkonů soudního komisaře byla pověřena notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce podáním ze dne 4.8.2017 přihlásil svoji pohledávku za zůstavitelem v celkové výši 2.022.000 Kč, sestávající z částky 600.000 Kč (určené pro nákup EUR) a zůstatku směnečné pohledávky ve výši 1.422 Kč, do dědického řízení. Žalovaná je správkyně pozůstalosti po zůstaviteli. Notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 3.10.2017 žalobci sdělila, že jediná dědička – žalovaná pohledávku žalobce popřela co do důvodu a výše, takže předmětná pohledávka nebude zařazena do pasiv dědictví. Vzhledem ke spornosti pasiv dědictví po zůstaviteli nezbývá, než pohledávku žalobce za zůstavitelem řešit pořadem práva. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zpochybnila pravost podpisu jejího otce [příjmení] [jméno] [příjmení] na směnce vystavené dne 28.10.2016 Zdravotní stav otce žalované se zhoršoval od ledna 2015, byl opakovaně hospitalizován. Jeho schopnost starat se o sebe byla proto výrazně negativně ovlivněna. O tomto věděl i sám žalobce, jehož návštěvy u otce žalované se zintenzivňovaly s horšícím se zdravotním stavem otce žalované. Při jeho hospitalizaci dne [datum] začal žalobce žalovanou postupně informovat o tom, že otec žalované si od žalobce zapůjčil jistý finanční obnos (aniž by však tuto částku specifikoval), čemuž žalovaná v té době nepřikládala žádnou váhu, neboť její otec disponoval značnými finančními prostředky a neměl tedy důvod půjčovat si peníze. Nadto ji otec opakovaně na její dotazy ujišťoval, že je to žalobce, kdo je jeho dlužníkem, který má dluhy po splatnosti. Otce žalované v nemocnici několikrát týdně navštěvoval i její manžel, svědek [celé jméno svědka], který byl opakovaně přítomen vzájemným rozhovorům, ve kterých se otec žalované vyjadřoval k obchodům se žalobcem. Nepříznivý zdravotní stav otce žalované se podepsal i na způsobu jeho podpisů, které byly v tomto období (od jara roku 2016) značně roztřesené, čemuž podpis výstavce směnky vystavené dne [datum] neodpovídá. Otec žalované si vždy vedl záznamy o svých pohledávkách, je tak nepravděpodobné, že by vědomě předmětnou směnku vystavil, aniž by se o tomto ve vzájemné komunikaci se žalovanou zmínil. Navíc v období, kdy si měl otec žalované od žalobce zapůjčit částku v souhrnné výši 3.522.000 Kč, to byl sám žalobce, který otci žalované dlužil značné finanční prostředky, kdy se jednalo o částky: a) 1.319.640 Kč bez příslušenství vyčíslená otcem žalované jako nesplacená část zápůjček poskytnutých žalobci od roku 2009, kdy současně došlo dne 24. 7. 2012 k sepsání notářského zápisu NZ 377/ 2012, N 421/2012 obsahujícího dohodu se svolením k vykonatelnosti, b) 1.000.000 Kč bez příslušenství poskytnutá otcem žalované žalobci na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 15.12.2015 s dohodnutým smluvním úrokem 5 % p.a., c) 1.500.000 Kč poskytnutá otcem žalované žalobci dne 23.1.2017 za účelem koupě nemovitostí. Ačkoliv byl v rámci notářského zápisu sjednán splátkový kalendář, žalobce za celou dobu uhradil otci žalované toliko částku 90.000 Kč, tedy zůstatek úvěru byl vyčíslen otcem žalované ke dni 31.3.2016 na částku 1.229.640 Kč, kdy toto bylo žalobci sděleno emailem ze dne 1.4.2017, jehož přílohou byla rekapitulace dluhů ze dne 31.3.2016 a rovněž osobně dne 15.5.2016 v souvislosti s oznámením změny účtu otce žalované. Žalované není známo, že by žalobce otci žalované plnil čehokoli dalšího, což potvrzují i bankovní výpisy bankovního účtu otce žalované, ze kterých není zřejmá žádná další platba žalobce. Žalobce otce žalované opakovaně žádal o posečkání s jednotlivými splátkami dluhu, opakovaně za ním chodil s různými nabídkami na investici nebo jinou participaci na„ podnikatelských záměrech“, opakovaně si od otce žalované půjčoval finanční prostředky (četné hotovostní výběry z bankovního účtu otce žalované časově korespondují s osobními návštěvami žalobce). Žalobce vždy tyto„ krátkodobé“ půjčky odůvodňoval ekonomicky výhodnými transakcemi, které měly žalobci přinést zisk, ze kterého by byl s to umořit pohledávky otce žalované. Nikdy v rámci této vzájemné spolupráce nevystupoval žalobce jako investor, který by měl vkládat do společných projektů peněžitý kapitál. Žalovaná považuje za vysoce nepravděpodobné, že by otec žalované vědomě vystavil směnku na částku 2.380.000 Kč, resp. že by byl srozuměn s obsahem směnečného závazku. Je nelogické, aby si otec žalované půjčoval finanční prostředky od žalobce v celkové výši 3.522.000 Kč, aniž by současně došlo k (alespoň částečnému) vypořádání již existujících dluhů po splatnosti. Dle žalované žalobce ani takovými finančními prostředky v době, ve které tyto údajně otci žalované půjčoval, nedisponoval. Žalovaná neuznala ani ostatní žalobcem uplatněné pohledávky z titulů údajných zápůjček, které byly žalobcem vždy poskytnuty v hotovosti a bez přítomnosti dalších osob. Otec žalované disponoval v době, kdy mu měl žalobce údajně finanční prostředky zapůjčovat, likvidními prostředky v řádech několika milionů korun českých (pouze cenné papíry vedené v [právnická osoba] byly v hodnotě cca 13.000.000 Kč). Považuje tedy za velice nepravděpodobné, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které by žalobce otci žalované poskytnul finanční prostředky. Z výpisů z bankovního účtu otce žalované vyplývá, že veškeré finanční prostředky, kterými otec žalované disponoval, pocházely výlučně z jeho zdrojů, příp. z vratek půjčky. Kromě toho z těchto výpisů vyplývá, že otec žalované prováděl opakovaně hotovostní výběry ve výši 100.000 Kč, o kterých se žalovaná důvodně domnívá, že byly předávány žalobci za účelem zhodnocení těchto prostředků žalobcem. Zapůjčení částky 6.000 EUR na koupi osobního vozidla [anonymizována dvě slova] považuje za vyloučené. Otec žalované vždy konzultoval s jejím manželem veškeré potenciální koupě vozidel z dovozu – z Německa. Pokud by se rozhodl koupi předmětného vozidla realizovat, nepochybně by o tom informoval manžela žalované. Navíc by otec žalované byl schopen kupní cenu zaplatit z vlastních finančních prostředků. Neuznává ani nároky na vrácení částek 180.000 Kč, 200.000 Kč a 600.000 Kč. Není zřejmé, proč by si otec půjčoval částku 180.000 Kč, potažmo 200.000 Kč, kterou v té době sám disponoval, a jednak není zřejmé, proč by otec, který byl již v té době zdravotně natolik indisponován, že nebyl schopen pohybu, měl pro žalobce zajišťovat nákup 22.000 EUR. Pokud jde o čestné prohlášení bratra žalované, ten trpěl těžkým alkoholismem, na jehož následky také dne 21.8.2017 zemřel. Již od roku 2015 si bratr žalované nebyl schopen sám obstarávat každodenní záležitosti. Žalovaná se o bratra starala, rovněž mu dávala„ kapesné“. Bratr žalovanou výslovně prosil, aby jej omezila na svéprávnosti. Tvrzení žalobce, že částka 1.500.000 Kč byla určena k umoření všech mimosměnečných závazků, považuje za účelo