15 C 128/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dne 16. 12. 2020 a doručila ji dne 31. 12. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UJ470731 (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl k vozidlu od 10. 10. 2020 do 20. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 11 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 3. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla žalovanému dne 9. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 1 015 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. h/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 11 dní, celkem ve výši 715 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dopisem žalobkyně ze dne 16. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven vyplývá, že vozidlo 5AR1678, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je žalovaný, nebylo v období od 10. 10. 2020 do 20. 10. 2020 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 715 Kč za 11 dní bez pojištění vozidla s denní sazbou 65 Kč s náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 16. 12. 2020). Dopisem žalobkyně ze dne 25. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 1 015 Kč nejpozději do 9. 4. 2021 (Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 25. 3. 2021). Dopisem žalobkyně ze dne 23. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 1 025 Kč nejpozději do 3. 5. 2021 (II: upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 23. 4. 2021, Doručenka). Dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 9. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 535 Kč nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy (Předžalobní upomínka ze dne 9. 6. 2021, Podací arch, Informace o zásilce). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky v celkové výši 1 015 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nesplnil zákonnou povinnost mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu nebylo v řízení ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v daném období svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnil. Žalobkyně v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla povinnost k úhradě tohoto příspěvku dána. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 015 Kč, sestávající ze zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 715 Kč (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.