15 C 150/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 878 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dne [datum] a doručila ji dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl k vozidlu od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 123 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 23. 3. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla žalovanému dne 21. 7. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 10 878 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. o/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 123 dní, celkem ve výši 10 578 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dopisem žalobkyně ze dne 7. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven vyplývá, že vozidlo [anonymizováno], jehož vlastníkem nebo provozovatelem je žalovaný, nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 10 578 Kč za 123 dní bez pojištění vozidla s denní sazbou 86 Kč s náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 7. 1. 2021, [anonymizováno] o zásilce). Dopisem žalobkyně ze dne 15. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 10 982 Kč nejpozději do 30. 4. 2021 (Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 15. 4. 2021). Dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 683 Kč nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy (Předžalobní upomínka ze dne 21. 7. 2021, Podací arch, [anonymizováno] o zásilce). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky v celkové výši 10 878 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nesplnil zákonnou povinnost mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu nebylo v řízení ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v daném období svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnil. Žalobkyně v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla povinnost k úhradě tohoto příspěvku dána. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 10 878 Kč, sestávající ze zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 10 578 Kč (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. o/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 2 252 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.