18 C 416/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 018 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] – [část obce] a [obec] – [část obce]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost uhradit vyjma jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč [právnická osoba], právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována tři slova], registrační [číslo] ve [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] a následně tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum]. Žalovaný dlužnou částku žalobci a to ani přes upomínku neuhradil. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo] mezi stanicemi [obec] – [část obce] a [obec] – [část obce]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost uhradit vyjma jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (oznámení o závadách z [datum], potvrzení o nedodržení SPPO, tarif [anonymizována dvě slova]). společnost [právnická osoba], právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována tři slova], registrační [číslo] ve [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] a následně tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] (smlouvy o postoupení pohledávky). žalovaný dlužnou částku žalobci a to ani přes upomínku neuhradil (předžalobní upomínka, podací arch). Žalovaný tak tím, že dlužnou částku, která je předmětem tohoto řízení, žalobci neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu, když dlužná částka sestává jednak z dlužného jízdného ve výši 18 Kč a dále z přirážky k jízdnému dle ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve výši 1 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto dlužnou částku žalobci uhradit, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci či jeho právnímu předchdůci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je namístě aplikace ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se například výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o přepravě a za tuto žalobci neuhradil jízdné a ani přirážku k jízdnému. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku), tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu namístě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak v daném případě jsou tvořeny žalobcem uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále třemi úkony právní služby á 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.