19 C 317/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je poskytovatel telekomunikačních služeb podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 2. 8. 2019 smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby připojení k síti internet [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy je Technická specifikace služby, Všeobecné podmínky poskytování Služby připojení k síti internet (dále jen VP), Ceník tarifů internetového připojení (dále jen Ceník tarifů), Ceník doplňkových služeb a Typy rozhraní. Žalovaná podpisem smlouvy sloužící také jako předávací protokol stvrdila zapůjčení zařízení typu [anonymizováno]. Žalobkyně smlouvu dne 31. 12. 2020 vypověděla v souladu se smlouvou a s čl. 4 VP výpovědí zaslanou na elektronickou adresu odpůrce. Smluvní vztah skončil uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 1. 2021. Žalovaná měla podle čl. 5 VP povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté zařízení pro příjem služby nebo umožnit žalobkyni jejich demontáž ve lhůtě do 5 dnů ode dne ukončení služby. Tuto povinnost žalovaná do dne podání žaloby nesplnila. Naplnila tak skutkovou podstatu pro nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 5 VP, kterou měla žalovaná povinnost uhradit do 15 dnů od uplynutí lhůty k vrácení zařízení. Smluvní pokuta byla uplatněna fakturou ze dne 5. 2. 2021, se splatností 19. 2. 2021 Smluvní pokuta do dne podání žaloby uhrazena nebyla. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako „o.s.ř.“, když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako poskytovatel uzavřela s žalovanou jako účastníkem dne 2. 8. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet [číslo] dle níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby a pronajímat ji zařízení a žalovaná se zavázala poskytnutá zařízení v případě ukončení smlouvy vrátit a v případě, že tuto povinnost poruší, uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy je mj. Technická specifikace služby, Všeobecné podmínky poskytování služby, Ceník tarifů. Dle čl. 5 Všeobecných podmínek je účastník v případě ukončení smlouvy povinen předat poskytovateli veškeré mu poskytnuté zařízení nebo poskytovateli umožnit jeho převzetí nebo demontáž, a to do 5 dnů ode dne ukončení smlouvy; v případě, že účastník poruší tuto svou povinnost, jakož i v případě, že neodevzdá poskytovateli zařízení ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k jeho obvyklému opotřebení při řádném užívání, je povinen uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, a to ve lhůtě uvedené ve výzvě poskytovatele. Dle čl. 8 Všeobecných podmínek jsou smlouvu účastník i poskytovatel oprávněni vypovědět bez udání důvodu; výpovědní doba činí 30 kalendářních dní a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně (smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet [číslo] ze dne 2. 8. 2019, [ulice] specifikace služby – připojení k síti internet ze dne 2. 8. 2019, Všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet, Ceník tarifů internetového připojení). Dopisem ze dne 31. 12. 2020 žalobkyně shora citovanou smlouvu vypověděla (dopis ze dne 31. 12. 2020). Dne 5. 2. 2021 byla žalované žalobkyní vystavena faktura na smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč s DPH, se splatností dne 19. 2. 2021 (faktura smluvní pokuty ze dne 5. 2. 2021). Dopisem žalobkyně ze dne 7. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 4 492 Kč, a to nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy (doklad o odeslání předžalobní výzvy). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovanou dne 2. 8. 2019 uzavřela nájemní smlouvu (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), na základě které se žalovaná zavázala po skončení smlouvy vrátit žalobkyni předmět nájmu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaná jí předmět nájmu nevrátila, žalované proto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v souladu s čl. 5. smluvních podmínek. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své závazky vyplývající ze shora citované smlouvy řádně a včas splnila. S ohledem na právě uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč (§ 2048 zákona č. 89/2012 Sb.). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dvěma paušálními náhradami po 100 Kč (§ 1 odst. 1, odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení včetně daně z přidané hodnoty, neboť ta dle § 137 odst. 3 o. s. ř. nezastoupenému účastníku nepřísluší. Celková výše nákladů řízení činí 600 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.