24 C 136/2019-130 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení práva společného nájmu účastníků k bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví [územní celek], [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa], uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt do tří měsíců od právní moci rozhodnutí s tím, že žalovanému se náhrada nepřiznává a je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Po dobu trvání manželství účastníci žili ve společném nájmu v bytě o velikosti 3+1 ve vlastnictví [územní celek], [číslo] v [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa], po skončení manželství v tomto bytě účastníci nadále pečovali o své nezletilé děti. Žalobkyně žalovanému opakovaně navrhovala výměnu společného nájemního bytu za dva jiné, aby nezletilí nebyli vystaveni napětí plynoucímu ze soužití účastníků. Žalovaný však dlouhodobě v této věci odmítá poskytnout součinnost a žalobkyně si vzhledem ke své finanční situaci nemůže dovolit hledat v lokalitě jiný nájem. Žalobkyně má za to, že žalovaný je výrazně majetnější a lze po něm odstěhování spravedlivě požadovat. Žalovaný podnikal, byl jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba], [anonymizována tři slova] a využívá služební vozidlo. Žalobkyně pobírá plat ve výši 32 670 Kč včetně příplatku, kdy tento je jejím jediným příjmem. Od doby faktické odluky v roce [rok] žalobkyně nežije s žalovaným rodinným životem a pečují o děti v režimu střídavé péče. Soužití účastníků v jedné domácnosti způsobuje problémy, i děti uváděly, že se rodiče často hádají. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a v podání ze dne [datum] uvedl, že je třeba především hájit zájem nezletilých dětí, které s rodiči v předmětném bytě žijí. Obě děti chtějí nadále bydlet v tomto bytě a není žádoucí do jejich života vnášet další změny. Není pravdou, že by žalovaný odmítal žalobkyni poskytnout součinnost. Žalobkyně naposledy navrhovala, že se z bytu odstěhuje, což podmiňovala tím, že jí žalovaný zaplatí veškeré náklady jejího vlastního bydlení. To však příjmy a majetkové poměry žalovaného neumožňují a proto se žalovaný snažil o zlepšení vztahů mezi účastníky a dohodl pro ně rodinnou terapii, v které žalobkyně odmítla pokračovat. Žalovaný se snažil s žalobkyní komunikovat i ohledně končící nájemní smlouvy v říjnu [rok], avšak žalobkyně přímou komunikaci odmítala. Není pravdou, že by finanční situace žalobkyně byla výrazně horší než finanční situace žalovaného. Žalovaný nevlastní žádný hodnotný majetek, nevlastní žádné nemovitosti, nevlastní ani automobil či úspory. Žalovaný je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým příjmem 27 500 Kč, z kterého hradí k rukám žalobkyně výživné v částce 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně hradí k rukám žalovaného výživné v částce 8 000 Kč měsíčně, neboť nezletilé děti byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů. Náklady na bydlení i další potřeby nezletilých dětí hradí účastníci napůl. Na vlastní potřeby tak žalovanému zbývá minimální částka a vyhovění návrhu žalobkyně by znamenalo, že se z žalovaného stane bezdomovec, stejně jako částečně z nezletilých dětí. Namísto toho, aby se žalobkyně snažila o zmírnění konfliktů, naopak je vyhrocuje. Po žalovaném nelze spravedlivě žádat, aby byt opustil, a naopak je to žalobkyně, která zavdala příčinu k manželským neshodám tím, že navázala mimomanželský poměr a trvá na tom, že nechce se žalovaným sdílet byt. Žalovaný se snažil s žalobkyní opakovaně komunikovat za účelem smírného vyřešení sporu a navrhuje mediaci. Žalovaný proto navrhuje žalobu zamítnout anebo navrhuje zrušení nájemního práva žalobkyně a uložení povinnosti žalobkyni vyklidit byt do tří měsíců od právní moci rozhodnutí. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný vytváří pro nezletilé nevyhovující prostředí tím, že ponechává nezletilé v konfliktním prostředí v domácnosti rozvedených účastníků. Navázání vztahu žalobkyně s jiným mužem bylo důsledkem neshod mezi účastníky. Obě děti se cítí lépe, když jsou s každým z rodičů zvlášť a oddělené bydlení je v zájmu nezletilých dětí. Žalobkyně poukazuje na možnost výměny bytu za dva menší již od května [rok] a žalobkyně proto odmítá, že by se snažila z žalovaného udělat bezdomovce. V případě, že by se žalovaný připojil k žádosti o výměnu bytu, na podané žalobě žalobkyně netrvá. Žalobkyně není ochotna účastnit se další rodinné terapie účastníků a mediace se jí neosvědčila jako prostředek k řešení situace. 4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem. V rámci mediace ke smírnému řešení sporu účastníků nedošlo. 5. Žalovaný ve svých vyjádřeních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] uvedl, že účastníci spolu jednali, avšak k dohodě nedospěli. Žalobkyně navrhovala, aby se jeden z účastníků odstěhoval s tím, že druhý mu zaplatí náhradu v částce 1 250 000 Kč. Rozvod byl pro žalobkyni pouze prostředkem pro řešení její bytové situace a není v zájmu nezletilých dětí, aby musely pendlovat mezi dvěma byty na různých místech. Děti si přejí zachovat svůj dosavadní domov a každodenní osobní kontakt s oběma rodiči. Zatímco žalovaný setrvává v bytě i v době, kdy jsou děti v péči žalobkyně, žalobkyně po dobu péče žalovaného byt opouští a bydlí v té době u svého přítele nebo u svých rodičů. Žalovaný však žádnou jinou možnost bydlení nemá. I z návrhů žalobkyně je zjevné, že je ochotna se vzdát svého práva k předmětnému bytu, pokud budou splněny její finanční požadavky a nejde jí o zachování domova nezletilým dětem. Částka požadovaná žalobkyní jako náhrada je však nereálná a neodpovídá ani hodnotě předmětného nájemního práva, ani finančním možnostem žalovaného. V možnostech žalovaného je vypůjčit si částku 100 000 Kč, která by byla adekvátní náhradou. Čistý měsíční příjem žalobkyně je o 7 000 Kč vyšší než příjem žalovaného a z rozdílu mezi výživnými hrazenými účastníky v částce 7 000 Kč si našetřila na pořízení automobilu, zatímco trvala na tom, aby veškeré potřeby nezletilých dětí hradili oba účastníci napůl. Soud by měl rovněž přihlédnout k tomu, že žalovaný se nijak nepokoušel žalobkyni připravit o její nájemní právo k bytu a chtěl navštěvovat rodinnou terapii za účelem zlepšení vzájemných vztahů. Nelze proto po žalovaném spravedlivě žádat, aby byt opustil, naopak je možno to spravedlivě žádat po žalobkyni, která opakovaně dávala najevo, že si přeje společný byt opustit a bydlet samostatně. Žalovaný navrhoval žalobkyni společnou návštěvu bytového odboru magistrátu za účelem ověření možnosti vyměnit byt za dva menší, to však bylo ze strany žalobkyně odmítnuto. O získání nájmu předmětného bytu se zasloužil žalovaný. V roce [rok] se účastníkům narodil syn [jméno] a účastníci bydleli v provizorním dočasném bydlišti. Žalovaný se proto obrátil s prosbou o pomoc na svého známého [celé jméno svědka], který byl v té době radním [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], který žalovanému poradil, že pro podání žádosti o přidělení městského nájemního bytu je podmínkou trvalé bydliště žadatele na území [obec] a jakým způsobem je třeba žádost vyplnit a podat. Žalovaný si proto zajistil trvalý pobyt na [obec a číslo], žádost vyplnil a podal a pouze díky této jeho aktivitě a pomoci jeho známého získali účastníci od [datum] nájemní právo k předmětnému bytu. Od [datum] žalovaný nevlastní žádné úspory, zůstatky na jeho účtu jsou ke konci měsíce povětšinou záporné, ke dni [datum] činil zůstatek 2 069,24 Kč. Žalovaný nemá žádné úspory, jiné bankovní účty ani majetek. Ačkoliv příjmy žalovaného jsou dlouhodobě mnohem nižší, než příjmy žalobkyně, byl nucen žalovaný hradit na výživném pro nezletilé nepoměrně vyšší částku, než hradila žalobkyně. Další potřeby nezletilých hradili účastníci napůl a žalobkyně si na úkor nezletilých vytvářela vlastní úspory, z jejichž části si pořídila automobil. Až rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo výživné sníženo na stejnou částku, jako hradí žalobkyně. Čistý měsíční příjem žalovaného činí 27 452 Kč, z kterého žalovaný hradí výživné ve výši 8 000 Kč od června [rok], stejnou částku hradí žalobkyně k rukám žalovaného. Své měsíční výdaje žalovaný vyčíslil částkou 5 642 Kč za polovinu nájemného, 725 Kč za polovinu záloh za elektřinu, 440 Kč za polovinu platby za UPC, 90 Kč za televizní a rozhlasové poplatky, 1 500 Kč za obědy a kapesné pro nezl. [jméno], 500 Kč za kapesné pro nezl. [jméno], dále 8 000 Kč za jídlo pro sebe a děti, 4 000 Kč za léky, drogerii, oblečení a obuv pro sebe a děti, 1 500 Kč za rehabilitace, 438 Kč za penzijní připojištění a pojištění domácnosti, 4 500 Kč za dárky pro děti, telefon, PC hry, Netflix a ostatní potřeby. Žalovaný nemá žádnou jinou možnost bydlení, která by mu umožnila pečovat o nezletilé syny. Je třeba přihlédnout k potřebám a přáním nezletilých dětí účastníků. Není pravdou, že by žalobkyní navrh