27 C 284/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 739,53 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] Sdružené pojištění vozidla – [anonymizováno], s počátkem pojištění dne 21. 5. 2019 a ročním pojistným stanoveným ve výši 9 048 Kč, splatným čtvrtletně. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. BMW, [registrační značka], ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen z.p.v.). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 21. 8. 2019 a z tohoto důvodu došlo dle § 12 odst. 1 písm. e) z.p.v. k zániku pojistné smlouvy ke dni 10. 12. 2019. Ke dni zániku smlouvy činil nedoplatek pojistného 2 739,53 Kč, a to za období od 21. 8. 2019 do 10. 12. 2019. Společně s dlužným pojistným žalobkyně nárokuje zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním žalované pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem žalobkyně představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní upomenut předžalobní výzvou. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z.p.v. zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastníka tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 věta první z.p.v., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalobkyně (jejíž firma tehdy zněla [právnická osoba]) dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o sdruženém pojištění vozidla tov. zn. BMW [registrační značka], kdy roční pojistné bylo sjednáno ve výši 9 048 Kč, splatné čtvrtletně v částce 2 262 Kč (pojistná smlouva [číslo]). Žalovaný včas a řádně neuhradil pojistné a byl proto vyzván k uhrazení nedoplatku a zároveň poučen o možnosti zániku pojištění (výzva k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum]). Žalovaný přes toto upozornění ničeho na pojistné neuhradil a pojistná smlouva tak zanikla dnem 9. 12. 2019. Za období do 9. 12. 2019 činí poměrná část nezaplaceného pojistného částku 2 740 Kč a žalovaný byl vyzván, aby tuto dlužnou částku uhradil (dopis o zániku pojištění ze dne [datum]), kdy žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalovaný byl následně žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou o zaplacení částky 2 940 Kč, která se skládala z částky 2 740 Kč na dlužné pojistné a z částky 200 Kč na nákladech na upomínání (předžalobní upomínka ze dne 8. 2. 2020). Žalovaný byl opětovně předžalobně vyzván právním zástupcem žalobkyně upomínkou ze dne 1. 3. 2021 (předmětná předžalobní upomínka včetně podacího archu). Za upomínku na dlužné pojistné měla žalobkyně nárok účtovat poplatek 200 Kč (Sazebník poplatků platný od 1. 1. 2019). 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu z.p.v. Pojistné bylo stanoveno ve výši 9 048 Kč ročně s částkou 2 262 Kč splatnou čtvrtletně a žalovaný řádně nehradil pojistné splátky. Pojistná smlouva následně zanikla dnem 9. 12. 2019. Žalovaný v řízení neprokázal ani netvrdil, že by pojistné za období od 21. 8. 2019 do 9. 12. 2019, tj., kdy pojistná smlouva zanikla, řádně uhradil. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, když žalobkyni přiznal i nárokované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč dle Sazebníku. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení z částky žalované jistiny (2 7439,53 Kč) za období od 11. 12. 2019 do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a.t.), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 14a a.t.). Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o úhradu dlužného pojistného, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené její právní zástupkyní řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o pojištění a pojistné nebylo za určité období zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 8. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení.