27 C 343/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 28. 5. 2021 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 546 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalobkyně strany uzavřely pojistnou smlouvu [číslo]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 10. 1. 2020 a jednalo se o pojištění vozidla tovární značky ŠKODA, typ FABIA, [registrační značka]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována čtyři slova]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 545 Kč, splatné v první den příslušného pojistného období, které bylo stanoveno v délce kvartální. Pojištění zaniklo dne 16. 10. 2020 následkem neplacení pojistného žalovaným, přestože byl v souladu se zákonem upomenut. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, tj. až do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaniklo, tedy do 31. 10. 2020 včetně, žalobkyně nicméně požaduje poměrnou část pojistného pouze za dobu skutečného trvání pojištění, tj. od 10. 7. 2020 do 16. 10. 2020 včetně. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala ode dne následujícího po zániku pojištění do dne podání žaloby, tj. od 17. 10. 2020 do 28. 5. 2021, v částce 129 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu sjednaného poplatku v celkové výši 900 Kč za upomínky na dlužné pojistné před zánikem pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl dne 25. 2. 2021 předžalobně upomenut. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Dne 10. 1. 2020 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva o [anonymizována čtyři slova] [číslo] kdy se jednalo o pojištění odpovědnosti k vozidlu tovární značky ŠKODA Fabia, [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 10. 1. 2020, v roční výši 6 180 Kč, které bylo splatné kvartálně ve výši 1 545 Kč (pojistná smlouva ze dne [datum]). Dle Sazebníku nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně s účinností od 1. 6. 2019, (dále jen sazebník) poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč (položka [číslo]) a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí rovněž 300 Kč (položka [číslo]). Žalobkyně upomenula dne 10. 6. 2020 a 10. 9. 2020 (vhozeno do schránky žalovaného na adrese uvedené ve smlouvě) žalovaného o zaplacení dlužného pojistného (dodejky k předmětným upomínkám). Pojistná smlouva zanikla dnem 15. 10. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného, když k tomuto dni činila dlužná částka 2 246 Kč za období od 10. 7. 2020 do 16. 10. 2020 včetně poplatku 600 Kč za 2 upomínky před zánikem pojištění a poté byla ještě zvýšena o 300 Kč za zaslaný pokus o smír dle sazebníku (ukončení pojistné smlouvy z 29. 10. 2020, pokus o smír ze dne 24. 11. 2020, inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] ke dni 6. 9. 2021). Dopisem ze dne 25. 2. 2021 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky pojistného ve výši 2 546 Kč s náklady zastoupení (upomínka ze dne 25. 2. 2021, podací arch ze stejného dne). 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne 10. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] to na dobu neurčitou s počátkem pojištění k 10. 1. 2020, která zahrnovala shora citované pojištění (§ 2758, § 2861 zák. č. 89/2012 Sb. – dále jen o.z., § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.) a na základě níž vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné kvartálně ve výši 1 545 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo dnem 15. 10. 2020 ukončením ze strany žalobkyně pro neplacení pojistného žalovaným. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by pojistné uhradil řádně a včas či že by k zániku pojištění došlo přede dnem 15. 10. 2020. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 1 646 Kč, a to včetně poplatků za upomínání a pokus o smír ve výši 900 Kč (§ 2782 odst. 1 o.z., § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.), tedy v celkové výši 2 546 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) v kapitalizované v částce 129 Kč za období od 17. 10. 2020 do 28. 5. 2021. Z daných důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně plně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby v celkové výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.), vše včetně příslušné 21 % DPH (§ 14a a.t.). Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o úhradu dlužného pojistného, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené její právní zástupkyní řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o pojištění a pojistné nebylo za určité období zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.