60 C 321/2020-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 16 485 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobce svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozuje z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalované výzvu k úhradě dne [datum] a doručil dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby provozovatel neměla ode dne [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 249 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala a ničeho neuhradila, žalované tak byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaná po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 16 485 Kč, která se skládá: - ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč) - 249 dní krát 65 Kč = 16 185 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak ničeho uhrazeno nebylo. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. listu 4 p.v. spisu), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána žalobcem k úhradě příspěvku do [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil s objemem válců nad [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), jehož je žalovaná provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 16 485 Kč (249 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 65 Kč = 16 185 Kč, náklady na uplatnění ve výši 300 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě do 30 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne [datum], informace o zásilce). Žalovaná byla opětovně vyzývána žalobcem k úhradě příspěvku do [anonymizována dvě slova] dopisy ze dne [datum] a [datum] (citované dopisy). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobce k úhradě dlužné částky příspěvku do [anonymizována dvě slova] ve výši 16 485 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). Žalovaná byla v období od [datum] do [datum] provozovatelem/vlastníkem vozidla [registrační značka] (údaje z evidence vozidel ze dne [datum], č.l. 14-15 spisu). 6. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba na zaplacení částky 16 485 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byla povinna dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalované, aby případně v rámci své procesní obrany vymezila rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátila. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaná byla v řízení zcela nečinná. Žalobce tak dle názoru soudu unesl důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalované v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od [datum] do [datum] svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnila. Žalobce v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzval žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínal. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnila či že by prokázala, že na její straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalované povinnost k úhradě částky 16 485 Kč, která sestává z částky 16 185 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných vozidel, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se nepojištěného vozidla. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný jako provozovatel/vlastník vozidla neměl v určitém období uzavřeno pojištění odpovědnosti a vznikla mu povinnost k zaplacení příspěvku do [anonymizována dvě slova] žalobce. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 vě