67 C 350/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 995 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně zjistila, že [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 103 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu k úhradě příspěvku nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána upomínka s výzvou k plnění do 30 dnů od jejího odeslání, žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 995 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 103 dní, celkem ve výši 6 695 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 13. 7. 2021, č.j. 12 C 22/2021-51 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, neboť se trvalé bydliště žalovaného nachází na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno a zároveň že žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník či provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činil 6 995 Kč a byl splatný do 60 od doručení dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván k jejich sdělení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], kopie doručenky). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] byl žalovaný upomínán dopisem ze dne [datum] a [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] vč. kopie doručenky) a rovněž upomínkou před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne [datum], výpis sledování zásilek z téhož dne). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 6 995 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši, kdy dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 6 995 Kč včetně poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč, 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), dále soud žalobkyni přiznal odměnu zastoupení žalobkyně advokátem dle § 7 bod 4 ve výši 1 815 Kč a 1 paušální částku náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 363 Kč (účast při jednání soudu dne [datum] § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 3 667 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.