67 C 358/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 818 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že se žalovaným dne 12. 10. 2014 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 160 272 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 362 Kč. Dne [datum] došlo k odcizení předmětu financování a žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě částky 29 635 Kč, přičemž mezi účastníky řízení byla dne [datum] podepsána dohoda o uznání dluhu. Žalovaný do dne podání žaloby na výše uvedený dluh uhradil pouze částku 14 817 Kč, zbývající část dlužné částky (14 818 Kč) žalovaný žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. K žalobou uplatněnému nároku se žalovaný vyjádřil dne [datum] tak, že zpochybňuje nárok žalobkyně k údajným nahromaděným finančním závazkům, neboť žalovaný nebyl za poslední 2 roky ze strany žalobkyně k úhradě dluhu vyzván a že v současné době požádal žalobkyni o rozpis všech plateb, což mu bylo umožněno a probíhá kontrola podrobností jednotlivých plateb. Dne [datum] bylo soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby co do dlužné jistiny, tj. částky 14 818 Kč, neboť žalovaný tuto částku po podání žaloby dne [datum] žalobkyni uhradil. Žalobkyně i nadále trvala na přiznání nároku spočívajícího v příslušenství pohledávky za období od [datum] do [datum] v celkové výši 2 819,28 Kč a dále na náhradě nákladů řízení. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než-li soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem soud řízení vůči žalovanému částečně zastavil, aniž by zjišťoval jeho stanovisko, neboť jeho případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. K argumentaci žalovaného, že mu nebylo známo, že by žalobkyni něco dlužil, a o dluhu se dozvěděl až po doručení samotné žaloby, soud konstatuje, že ve spise figuruje předžalobní upomínka ze dne [datum], kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě téhož dne a kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, žalobkyně iniciovala předmětné řízení. Tím, že žalovaný následně uhradil jistinu, v podstatě dluh vůči žalobkyni uznal. Z důvodu nehrazení jednotlivých splátek v termínu žalobkyně i nadále nárokuje příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 819,28 Kč za období od [datum] do [datum]. Dle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník (žalovaný) dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je vznik oprávnění věřitele požadovat úroky z prodlení. Toto oprávnění věřitele je vázáno na to, že věřitel řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti. Výši úroku z prodlení stanoví dohoda věřitele s dlužníkem a není-li takové dohody, považuje se za ujednanou výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Jsou-li požadovány v soudním řízení žalobou na zaplacení jistiny, musí žalobce v žalobě uvést dobu, za niž jsou úroky z prodlení požadovány, tj. uvést skutečnosti odůvodňující vznik prodlení a dobu, do níž úroky požaduje; soud úroky z prodlení nemůže přiznat, pokud jejich zaplacení žalobce nenavrhl. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí (§ 510 o.z.) a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil dluh až po podání předmětné žaloby, navíc za situace, kdy byl prokazatelně žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 14 818 Kč, žalobkyni vzniká právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný hradit, tj. od [datum] do [datum], tj. dne kdy žalovaný uhradil žalovanou částku (jistinu). S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 4 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 484 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby a vyjádření ze dne [datum] podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 2 057 Kč (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhradu advokátových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 363 Kč (účast na jednání soudu dne [datum] dle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 5 156 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.